Přehled dějin literatury řecké/Dějepisci
| Přehled dějin literatury řecké Gabriel Šuran | ||
| Grammatika | Dějepisci | Zeměpisectví |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Dějepisci |
| Autor: | Gabriel Šuran |
| Zdroj: | ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
B. Věk římský od Augusta do Konstantina.
§ 47. Dějepisci.
1. Diodoros (Διόδωρος) ze Sicílie (proto ὁ Σικελιώτης) žil za Caesara i Augusta v Římě a podnikal odtud badatelské cesty. Složil dějiny všeobecné o čtyřiceti knihách od počátku světa až do Caesarových bojů v Gallii. Dílo jeho vhodně zove se Βιβλιοθήκη, poněvadž obsahuje výtahy ze všemožných historických děl.
2. Dionysios z Halikarnassu, rhetor a dějepisec, žil dlouhá léta v Římě za Augusta. Napsal římské dějiny od prvopočátků až do punských válek (266), podávaje takto doplněk k dílu Polybiovu. Dílo své nazval Ῥωμαϊκὴ ἀρχαιολογία (antiquitates Romanae). Ze 20 knih zbyly knihy 1—11, kterou se končí dějiny decemvirů. Z rhetorických jeho spisů je nejlepší Περὶ συνθέσεως ὀνομάτων (de compositione verborum).
3. Iosefos (Ἰώσηφος), později Flavius Iosephus jmenovaný, pocházel ze vzácného židovského rodu kněžského. Účastnil se povstání židovského, dostal se do zajetí, ale byl propuštěn od Vespasiana, jehož přízeň si získal tim, že mu věštil císařskou korunu. Byl očitým svědkem vzeti Jerusalema (70), meškaje v Titově táboře. Později žil za císařů Vespasiana, Tita a Domitiana v Římě, spisuje dějiny. Máme od něho dvě zajímavá díla:
- Περὶ τοῦ Ἰουδαϊκοῦ πολέμου o sedmi knihách, v nichž vypravuje o tom, co sám zažil.[1]
- Ἰουδαϊκὴ ἀρχαιολογία o dvaceti knihách vypravuje dějiny židovské od stvoření světa až po Nerona. Pamětihodné je tam místo o Ježíši (XVIII, 3), jež jest nejstarším svědectvím o zakladateli křesťanského náboženství.
4. Arrianos (Ἀῤῥιᾱνός) z Nikomedie v Bithynii napodobil spisy svými i životem Xenofonta. Jako Xenofon zbožňoval Sokrata, tak Arrianos ctil filosofa Epikteta, jako Xenofon neoddal se filosofické spekulaci, nýbrž dal se na činnost praktickou, tak i Arrianos vstoupil v praktickou službu státní, zastávaje za Hadriana a Antonína Pia vysoké úřady. Spisovatelská činnost jeho je tak rozmanita, jako Xenofontova; nejznamenitější však spis jeho je Ἀνάβασις Ἀλεξάνδρου v sedmi knihách. Nejen titulem a počtem knih, ale i lehkým a vkusným slohem Arrianos napodobil Xenofonta. Dílo to obsahuje úplné dějiny Alexandrovy od té doby, co na trůn nastoupil, až po jeho smrt.
5. Dion, úplným jménem Cassius Dio Cocceianus (ok. 150—235 po Kr.) je nejznamenitější historik doby císařské. Přišed do Říma r. 180, zastával po 30 let nejvyšší úřady státní. Teprva churavost přiměla ho k tomu, že složiv hodnosti uchýlil se do svého rodiště, Nikaie Bithynské. Po mnoholeté svědomité přípravě odhodlal se napsati Římské dějiny. Tato Ῥωμναϊκὴ ἱστορία obsahovala v 80 knihách dějiny Římské od příchodu Aeneova do r. 229 po Kr. Z tohoto velikolepého a důkladného díla dochovalo se jen 25 knih (36.—60.), které obsahují dějiny od r. 68 př. Kr. do 47 po Kr. Pro dobu úpadku římské republiky a pro začátky doby císařské Dion je bohatým pramenem prvního řádu.
- ↑ Vorličný Pav. (Aquilinas): Flavia Josefa o válce židovské knihy sedmery v českou řeč z latinské přeloženy od Pavla Aquilina Hradeckeho. V Prostějově 1553. (Nové vydání v Levoči 1805.) Jen obsahem k Josefovi náleží: Historia židovská od Václava Plácela z Elbinku. V Praze 1595 a 1610. (Grimův Výbor str. 85 a 157.)