Přehled dějin literatury řecké/Řecký racionalism. Škola ionská

Přehled dějin literatury řecké Gabriel Šuran
Řecký naturalism. Sedm mudrců. Aisopos	Řecký racionalism. Škola ionská	Pythagorejci

Údaje o textu
Titulek:	Řecký racionalism. Škola ionská
Autor:	Gabriel Šuran
Zdroj:	ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

§ 31. Řecký racionalism. Škola ionská.

1. Člověk řecký nejen věřil v přírodu, nýbrž byl spolu i pevně přesvědčen o síle svého vlastního rozumu. Rozum byl mu bezpečným vůdcem ve všem myšlení a konání. Život shodný s přírodou byl mu tolik jako život shodný s rozumem lidským.

Dílem tohoto racionalismu jest řecká filosofie a věda.^[1]

2. Vývoj filosofie řecké trval přes tisíc let (od 6. stol. př. Kr. do r. 529 po Kr., kdy dal Justinian zavříti školy filosofické v Athenách).

Filosofie předsokratická byla většinou povahy kosmologické, odpovídajíc na otázku: co je svět? Práce filosofické účastnili se zvláště dva kmenové řečtí, Jonové a Dorové. Dějištěm prvého je hlavně maloasijské město Miletos, druhého pak jižní Italie a Sicilie, kde bydlil kmen dorský.

3. V Miletě povstali v 6. stol. pr. Kr. muži, kteří soudili, že původem a podstatou všeho jsoucna (ἀρχή) jest nějaká pralátka.

1. Thales (Θάλης) Miletský^[2] státník a učenec, soudil že pralátkou tou jest voda.
2. Anaximandros (Ἀναξίμανδρος), též rodák miletský a mladší vrstevník Thaletův,^[3] považoval pralátkou hmotu bez určitých znaků, která byla od věků a trvati bude na věky.^[4] Nezměrnou tu látku nazval τὸ ἄπειρον (=neurčené). Své učení uložil ve spise περὶ φύσιος zvaném.
3. Anaximenes (Ἀναξιμένης), snad žák předešlého, učil, že tou pralátkou je vzduch. I on napsal spis »o přírodě« (περὶ φύσιος). Jako dech náš, praví, jenž vzduch jest, nás zachovává, tak zachovává dech a vzduch veškeren svět. Pralátka vzduchová je nadána životem, silou plodivou, ano zrovna božskou. Rozřeďováním vzduchu (ἀραίωσις) povstává prý oheň, zhušťováním (πύκνωσις) vítr, oblak, voda, země, kámen, a z těch složeno vše ostatní. Také země, slunce a ostatní hvězdy povstaly ze vzduchu, jsou ploché jako stůl a vznášejí se ve vzduchu.

4. Když Milet po bitvě u Lady 494 byl vyvrácen a samostatnost Ionie povalena, zadána smrtelná rána i vývoji této přírodovědecké filosofie.

---

1. Drtina, Myšlenkový vývoj na str. 29 n.
2. Thales předpověděl úplné zatmění slunce na r. 585. (Hdt. I, 74.) Nic písemného nezanechal. Srv. Cic. Acad. II, 37, 118. Princeps Thales, unus e septem, cui sex reliquos concessisse primas ferunt, ex aqua dixit constare omnia.
3. První vykreslil na kovové desce mapu země a zhotovil kouli nebeskou (σφαῖρα). Také zavedl sluneční hodiny z Babylona do Řecka.
4. Jmenuje ji ἀθάνατον καὶ ἀνώλεθρον, ἀγέννητον καὶ ἄφθαρτον.