Ottův slovník naučný/Admiralita

Ottův slovník naučný
Admirál	Admiralita	Admiralitní ostrovy

Údaje o textu
Titulek:	Admiralita
Autor:	Josef Trakal
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 218. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Admiralita (angl. admiralty, fr. amirauté, rus. адмиралтейство, něm. Admiralität), obecný název pro vrchní správu válečného námořnictva. V Anglii nazývá se a. vrchní správní úřad námořní, v jehož čele stojí »první lord a-ty« (first lord admiral), který jest zároveň členem kabinetu, nevede však správy námořní samostatně, nýbrž jako člen admirální rady (v. t.) . Německé a-tě přísluší vrchní velení, správa, vyšší soudnictví i disciplinární moc trestní nad válečným námořnictvem. Složena jest z četných oddělení pro různé obory námořní správy. Náčelníkem jejím jest »Chef der Admiralität« s admirálním štábem. V ostatních státech jsou pro vrchní správu námořní zřízena buď samostatná ministerstva námořní (Francie, Rusko, Italie, Dánsko, Hollandsko, Španěly, Spojené Obce), nebo zvláštní oddělení ministerská (na př. v Belgii, ve Švédsku). V Rakousku vede vrchní správu námořní sekce ministerstva války, sestávající z kanceláře presidiální a z 8 oddělení. Náčelník její (viceadmirál) jest ve svém oboru působnosti samo. statným, ústavní zodpovědnost však připadá říšskému ministru války. Námořní sekci podřízen jest přístavní admiralát (Hafen-Admiralat) v Pulji, jenž vede vrchní správu válečného námořnictva ve válečném přístavě a ve přiděleném obvodu. Tkl.