Ottův slovník naučný/Admirál

Údaje o textu
Titulek: Admirál
Autor: Max Švagrovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 217–218. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Admirál
Č. 62. Rakouská admirální vlajka.

Admirál (ang. admiral, franc. amiral, it. ammiraglio, rus. адмиралъ), titul nejvyššího námořního, důstojníka, velitele loďstva. Slovo toto odvozuje se neprávem z arabského emír neb amír, pán či vůdce. Názvu a. začalo se v Evropě poprvé užívati za válek křižáckých, a to v určitém smyslu nejprve u Sicilianů (r. 1142), potom u Janovanů. Ve XIII. stol. počalo se ho užívati ve Francii (1284) a v Anglii (1216). Nyní název a. běžný jest ve všech státech evropských kromě Turecka, kdež náčelník loďstva sluje kapudan-paša. V britském námořnictvu jsou tři stupně a-ů: admirálové, vice-admirálové, rear-admirálové. V jiných státech a zejména také v Rakousku nazývají se námořní důstojníci těchto tří hodností: admirál, vice-admirál a contre-admirál. Větší lodstvo dělívalo se dříve obyčejně ve tři oddělení: hlavní oddíl, předvoj a zadní oddíl. A. měl sice vrchní velení, pořádal však kromě toho hlavní oddíl loďstva; vice-a. velel předvoji a contre-a. řídil oddíl zadní. V době novější slují oddíly tyto divise, a jediný a. velívá loďstvu, třeba se skládalo z tří i čtyř divisí. V bitvě u Visu r. 1866 na př. rak. contre-a. Tegethoff velel veškerému loďstvu rak., v 27 lodích záležejícímu a ve tři divise rozdělenému. Odznakem admirální lodi, na které se a. nalézá, s které se velí, a s které se zejména lodím podřízeným oznamovacími vlajkami dávají rozkazy, jest čtverhranná vlajka (vyobr. rak. vlajky admirální viz č. 62.), kterouž na lodi a-ově nese stěžen hlavní, na lodi vice-a-ově stěžen přední, a na contre-a-ově stěžen zadní. Nalézá-li se na lodi více Admirálů rozličných stupňů, vlaje toliko vlajka nejvyššího z nich. Když loď admirální přijíždí do cizího přístavu, nebo když se potká s jinou lodí, přísluší vlajce admirální pozdrav z děl. »A. of the Fleet«, vyšší to stupeň admirální hodnosti v námořnictvu anglickém, od panovníků udělovaný, rovná se hodností polnímu maršálku, a. generálu, vice-a. generál-lieutenantu, rear-a. a contre-a. generálmajoru. – V ruštině pak slovo a. značí též loď, na níž nalézá se a., náčelník; na př. výraz: »admiral snimajetsja s jakorja« (= a. vytahuje kotvu) znamená, že loď admirálská chystá se k odplutí. Zvláštní důstojnost, jen u Rusů se vyskytující, jest generál-admirál. Red. – V Rakousku prvním a-em byl Ant. svob. p. Bourgignon z Baumberga, maj. čestného meče osmanského, nar. 8. čna 1808. A-em byl jmenován za přítomnosti císařovny v Pulji 10. dub. 1875. Nyní jest ta hodnost neobsazena. Před Bourgignonem nebylo u rak. válečného námořnictva vyššího důstojenství nad vice-a-a, a neměl vyšší hodnosti než tuto ani arcikníže Bedřich (velitel. nám. 1844–1847), ani Ferdinand Max (pozd. císař Maxmilian 1854–1864). V Rakousku náleží vice-a. do IV. a contre-a. do V. třídy diétní. Šg.