Ottův slovník naučný/Admiralitní ostrovy
| Ottův slovník naučný | ||
| Admiralita | Admiralitní ostrovy | Admiralitní poloostrov |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Admiralitní ostrovy |
| Autor: | Vojtěch Mayerhofer, Emanuel Kovář |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 218. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Admiralitní ostrovy |
|
Admiralitní ostrovy: 1) Nejzápadnější skupina asi 40 ostrovů archipelu Novobritského, sev.-vých. od nové Guineje, r. 1616 od Schoutena objevená, původně »Pětadvacet ostrovů« a teprve r. 1767 od angl. mořeplavce Cartereta A. o. nazvaná. Jsou to ostrovy korálovými útesy obklíčené, z části ploché, z části sopečnaté a hornaté, ale velmi úrodné, zajímající 3524 km2, z nichž hlavní, Basco zvaný, má rozlohu 1952 km2. Obyvatelstvo jest melanesské, výrazem v obličeji často Židům podobné. Řemeslnost jest u nich menší než u ostatních Melanesanů, za to vyznají se dobře v hrnčířství a zvláště v dřevorytectví. Orba jest nepatrná. Obyvatelé tamější rádi se tetují a tetovace mužů liší se od tetovace žen. Ozdoby a odznaky jsou z mušlí, idóly a amulety ze želvoviny, jež u Melanesanů zdá se požívati zvláštní úcty. Chýže jejich jsou kulaté. Zbraní jsou jim kopí, štítů však neznají. Pochoutkou jest jim žvýkati betel. – 2) A. ostrov při záp. pobřeží sev. Ameriky, pod 57°–58° 25' s. š., má příkré a skalnaté břehy a několik přístupných a pohodlných zálivů; zajímaje 5200 km2 jest porostlý velmi vysokými sosnami. Obchod domácího obyvatelstva přestává na výměně kožešin za střelné zbraně a střelivo. f. Kř.