Ottův slovník naučný/Švakrovství

Ottův slovník naučný
Švácha	Švakrovství	Švambera

Údaje o textu
Titulek:	Švakrovství
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 848. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Švagr

Švakrovství (affinitas) jest v civ. právě poměr mezi jedním manželem a pokrevenci druhého manžela, v právě círk. však poměr mezi jednou z osob souložících a pokrevenci druhé z nich. Podle toho pak, povstalo-li š. z manželství nebo ze souložení nemanželského, rozeznává se v círk. právě š. pravé (affinitas legitima) a nepravé (aff. illegitima). A toto zase dělí se podle toho, dálo-li se nemanželské souložení před sňatkem či po sňatku (jestliže totiž muž tělesně obcoval s příbuznou své ženy nebo žena s příbuzným svého muže), na affinitas illegitima antecedens a aff. ill. subsequens (superveniens); š. toto mělo ex post učiniti manželství neplatným. Podle práva civilního i církevního tvoří š. do jistého stupně překážku manželství (viz Manželství, str. 798a). V linii přímé bylo vždycky manželskou překážkou již u Římanů. V linii pobočné zapověděn však teprve za křesťanských císařů sňatek s manželkou bratrovou nebo se sestrou manželčinou. Právo círk. pokládalo š. za manželskou překážku až do sedmého stupně kanonické komputace. Později rozšířilo i pojem š. legitimního a nelegitimního tím, že prohlásilo za š. i poměr ze souložení mezi jedním manželem a sešvakřenými druhého (na př. mezi mužem a ženou švakrovou) jakož i mezi příbuznými muže a dětmi ženy z jiného manželství (affinitas secundi generis). Tuto affinitu zrušil Innocenc III. a rovněž tak překážku vyplývající z affinitas illegitima subsequens. Konečně obmezil š. v pobočné linii na čtvrtý stupeň. Sněm Tridentský obmezil affin. illeg. na stupeň druhý. — Viz Rittner, Círk. právo katolické (čes. překlad), II. díl, str. 295—297.