Ottův slovník naučný/Švambera
| Ottův slovník naučný | ||
| Švakrovství | Švambera | Švamberk |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Švambera |
| Autor: | Josef Bělohlav |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 848. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Autor:Václav Švambera |
 Heslo ve Wikipedii: Václav Švambera |
|
Švambera Václav, geograf čes. (* 1866 v Peruci), studoval na akad. gymn. v Praze, potom na universitě geografii, historii a geologii. Literárně byl činný již v době studia na universitě. První jeho větší článek Africké výzkumy (Ott. Sl. N. 1888) má význam methodický, neboť tu v přehledu moderního výzkumu Afriky po prvé sledován postup, jejž nedlouho potom propagoval Supan. V téže době byl vedle Palackého a Feistmantela hl. spolupracovníkem „Zeměp. Sborníku“ (vel. čl. Nový Zéland, 1889, a množství referátů a drobných příspěvků). V letech násl. psal do časopisů ceských, hl. do „Živy“, odborné články a referáty rázu nejvíce informativního, ale i samostatné (Africa incognita, „Živa“, 1893, a j.). V l. 1893—98 byl odborným redaktorem geografie v Ot. Sl. N., při čemž psal sám největší čásť článků svého odboru.
R. 1894 stal se assistentem ústavu geografického, kdež byl od založení působil jako bibliothekář. R. 1897 podnikl několikaměsíční cestu po sev. a záp. Evropě, navštívil Švédsko, Norsko, Belgii, pobyl 2 měsice v Londýně a přes Francii se vrátil. R. 1899 účastnil se mezinár. kongressu geografického v Berlíně, r. 1900 geolog, kongressu v Paříži. Po několik prázdnin pracoval v geogr. ústavě Richthofenově v Berlíně, r. 1901 také v ústavě Perthesově v Gothě, při čemž navštívil řadu cizích universit. Od r. 1902 jest soukromým docentem při české universitě. Š. pěstoval sice téměř všecky odbory geografie, především však geografii regionální a se zvláštní zálibou otázky geografie polární a africké a z kolon. zeměpisu (na př. O Súdán a Saharu v „České Revui“ 1899). Studia Čech účastnil se výzkumem jez. Plöckensteinského r. 1903 (dosud neuveř.) a pracuje o některých otázkách morfografických. V geograf. semináři dal podnět k systematickému zpracování českých řek, ku pracím o hustotě obyvatelstva, o geografii balkánské, geografii kommunikační a j. Od r. 1897 Š. jest spolupracovníkem pro Čechy při „Bibliotheca geographica“, vydáváné geogr. společností berlínskou, od r. 1905 při gothském „Geographen-Kalender“ a Wagnerově „Geographisches Jahrbuch“ (t.). V letěch 1897—1901 byl hl. českým spolupracovníkem Siegerova „Geographischer Jahresbericht über Oesterreich“. R. 1902 založil publikaci Travaux géographiques tchèques a r. 1904 Zeměpisnou knihovnu. Hl. prací Š-rovou jest Kongo (I. díl Praha, 1902, II. t., 1905), dosud největší říční monografie pro jižní polokouli. Bh.