Ottův slovník naučný/Říšský sněm
| Ottův slovník naučný | ||
| Říšský regiment | Říšský sněm | Říšský soud |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Říšský sněm |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 823–824. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Související články ve Wikipedii:Říšský sněm |
|
Říšský sněm (něm. Reichstag, dán. rigsdag, švéd. riksdag, maď. országgyűlés), název zákonodárných sborů v někdejší říši Římsko-německé i v nynějším Německu, v Dánsku, ve Švédsku a v Uhrách. V Rakousku říká se říšská rada (v. t.). – Ř-ké s-y v říši Římsko-německé vznikly ze shromáždění duchovních i světských velmožů, jež se konala ve Francké říši dílem zároveň s březnovými a květnovými shromážděními vojska (campus Martiuc, c. Madius), dílem odděleně, a to k úradě o důležitých záležitostech říšských. Když Německo oddělilo se od říše Západofrancké, upravováno bylo sněmovní zřízení zlatou bullou, kapitulacemi volebními (v. t.) a Vestfálským mírem. Ř-kého s-u mohly se účastniti původně jen biskupové, říšští opati, vévodové a hrabata a jiní šlechtici i ministeriálové, jež pozval císař; později (poprvé r. 1255, pravidelně od Rudolfa Habsburského) dostavovali se i zástupci říšských měst. Od XV. stol. sestupovali se kurfiršti následkem svého výsadního postavení ve zvláštní sbor. Za jejich příkladem šli i ostatní stavové, a tak ř. s. skládal se ze tří sborů čili kollegií: kurfirštského (Kurfürstenkollegium), v němž vedl direktorium (předsednictví) kurfiršt mohučský, knížecího (Reichsfürstenkollegium), kde předsedali střídavě arcibiskup solnohradský a arcivévoda rakouský, a z kollegia říšských měst (Reichsstädtekollegium), v němž představenství náleželo tomu městu, kde ř. s. zasedal. Ve sboru kurfirštském jakož i v kollegiu říšských měst každý účastník sněmu měl hlas virilní. Naproti tomu ve sboru říšských knížat činil se rozdíl mezi knížaty (duchovními i světskými), z nichž každému náležel hlas virilní, a mezi praeláty, hrabaty a pány, kteří tvořili kurie vždy s jedním hlasem (votum curiatim). V XVII. stol. ujala se v kollegiu knížecím zásada, že mají v něm virilní hlas jen ti knížata, kteří se účastnili ř-kého s-u 1582, a z nových kníž. rodů jen ti, kteří dosáhli svolení knížat ostatních. Činěn tu pak rozdíl mezi starými a novými rody kníž. Zároveň ustanoveno, že hlasy (podle stavu z r. 1582) mají lpěti na území, tak že rozdělí-li se na knížetství, mají držitelé všech částí vykonávati dohromady jeden hlas. Po ustálení se hlasů měl sbor knížat 94 virilní hlasy, z nichž byly 33 duchovní a 61 světský. Říšští praeláti měli dva hlasy kuriátní, tvoříce švábskou a rýnskou stolici praelátů. Hrabata a páni rozděleni byli původně rovněž na dvě stolice: vetteravskou a švábskou; r. 1640 přibyla francká a r. 1653 vestfálská. Celkem tedy bylo ve sboru říšských knížat 100 hlasů (94 virilní a 6 kuriátních). Sbor říšských měst dělil se na stolici rýnskou (14 měst) a švábskou (37 měst). Každý ze sborů usnášel se zvláště. Obyčejně rozhodovala většina hlasů; teprve po míru Vestfálském žádáno ve věcech náboženských jakož i těch, jež se týkaly práv jednotlivých říšských stavů, souhlasu obou náboženských stran a zavedena t. zv. itio in partes (viz Jus eundi in partes). Usnesení prvého sboru bylo jakožto relatio sdělováno druhým sborům ke korrelaci. Dosaženo-li souhlasu všech sborů, bylo usnesení jakožto consultum imperii (říšské dobré zdání, Reichsgutachten) odevzdáno císaři ke schválení. Teprve po jeho ratifikaci nazývalo se sněmovní usnesení conclusum imperii (usnesení říšské, Reichsschluss, Reichskonklusum). Veškera usnesení jednoho sněmu pak slula recessem říšským (v. t.). Po podepsání byla usnesení ř-kého s-u vyhlášena a sdělena říšským soudům k registrování a zachovávání. Co se týče kompetence, ř. s. byl příslušný ve všech říšských záležitostech zákonodárných, v příčině uzavírání mezinárodních smluv, ve věcech války a míru a vůbec ve všech věcech, jež nenáležely do oboru reservátních práv (v. t.) císařských, která panovník mohl vykonávati sám. Od r. 1663 stal se ř. s. permanentním a zasedal stále v Řezně až do zrušení říše Římsko-německé na počátku XIX. stol. – Říšská sněmovní akta vydává histor. kommisse bav. akademie věd ve dvou řadách. Prvé řady (od. r. 1376) vyšlo dosud 12 sv. (v Mnichově, později v Gothě, 1867 a sl.), druhé řady (od r. 1519) 3 sv. (v Gothě, 1893 sl.).