Nové překlady Victora Huga/Kusy hada
| Nové překlady Victora Huga | ||
| Prokletí | Kusy hada | Rusá Nourmahal |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kusy hada |
| Autor: | Victor Hugo |
| Původní titulek: | Les Tronçons du serpent |
| Zdroj: | HUGO, Victor. Nové překlady Victora Huga. Praha: J. Otto, 1901. s. 58–59. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Ostatně pravili mudrcí: Nemáš upírati Sadi, Gulistan |
Bdím, nocí jako dnem sní skráň v nach zardělá,
mé oči slzí zdroje
od chvíle Albaydé kdy v hrobě zavřela
gazelí oči svoje.
Jí bylo patnáct let, byl šťastný její smích,
mne věrně ráda měla,
když ruce skřížila na nahých ňadrech svých,
měl bys ji za anděla!
Kdys moře po břehu jsem bloudil vnořený
v svůj sen v středu dvou mysů,
na písku hada zřím, byl žlutý, zelený,
pln černých skvrn zde v hnisu.
Na dvacet kusů hle, sekerou přeťat, ční
a voda přes něj běží,
a pěna mořských vln, jak hází vítr s ní,
v krev míchá se mu svěží.
Ty kusy, rozbité a rozptýlené, sil
svých mroucích zbytky vzpjaly,
z nich každý snažil se, by se zas v celek slil,
jak rty by v polibek se vzňaly.
A smutný jak jsem snil a srdce svého spor
obracel k Bohu němě,
v tom hlava zubatá svůj otevřela zor,
„Ó básníku!“ řkouc ke mně.
„Jen sebe polituj! Víc jedem navřela
zlá, krutá rána tvoje,
neb Albaydé tvá ve hrobě zavřela
gazelí oči svoje!
Ta rána sekerou tvůj mladý sklála vzlet
tvé myšlenky, tvé žití,
kol jedné vzpomínky se bude točit v sled,
jež, cudný skvost, ti svítí.
Tvůj genij přesmělý, v svém letu líbezný
jenž líp než vlaštovice
hned země dotkl se, hned vzletěl vítězný
až mezi vlasatice,
Teď hasne jako já, u zkalených vod již
mdlý zmírá v beznaději,
ty kusy rozbité nemohou k sobě blíž,
se svíjejí a krvácejí…“