Nové překlady Victora Huga/Klepaje na jedny dvéře
Nové překlady Victora Huga | ||
Andělům, již nás nevidí | Klepaje na jedny dvéře | Večer |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Klepaje na jedny dvéře |
Autor: | Victor Hugo |
Původní titulek: | En frappant à une porte |
Zdroj: | HUGO, Victor. Nové překlady Victora Huga. Praha: J. Otto, 1901. s. 108–109. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Já ztratil otce, matku svou,
mé s nimi první dítě sní
a umíráček přírodou
mi celou zní.
Já mezi dvěma bratry spal,
tři ptáci, jeden smích a ples,
los místo kolébky mi dal
dvě rakve dnes.
I tebe, dcero, ztratil jsem,
má pýcho, kterou v každý čas
i z rakve nad mým osudem
se lil jen jas.
Já stoupal v svit, šel dolů v tmách,
zřel stín i nebe plné hvězd,
já poznal popel, poznal nach,
co lepší jest.
Já poznal vášní peřeje,
já poznal chmurné lásky sny,
zřel prchat křídla naděje
a větry, dny.
Teď nad hlavou mám supů sbor,
na práci své škleb rouhání,
prach na noze a v srdci chor,
trn na skráni.
Teď šat můj děr má na tisíc,
mé dumné oko slzí tíž,
však na svědomí nemám nic —
otevř se, hrobe, již!