Moderní básníci francouzští/Sonet (Verlaine 1)
| Moderní básníci francouzští | ||
| Neštěstí | Sonet (Verlaine 1) | Sonet (Verlaine 2) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sonet |
| Autor: | Paul Verlaine |
| Původní titulek: | L’espoir luit comme un brin de paille dans l’étable… |
| Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 505–506. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Jak trochu slámy lidská naděj shoří,
nač vosy bát se, jež svým letem spita?
U každé dirky trochu slunce kmitá,
proč nesníš, lokty na stole, v svém hoři?
Ó bledá duše! Chladnou vodu hbitě
pij a pak umři! Vidíš, tady zbudu,
do siesty tě skolébám v tvém trudu,
ty budeš pět jak uhýčkané dítě…
Zní poledne… Ach, odstraňte se, paní,
on spí. Vy nevíte, jak zvukem raní
leb nemocného tyto ženské kroky…
Zní poledne… Já skropil jizbu svou.
Spí. Naděj plá co křemen na dně stoky.
Kdy růže říjnové nám rozkvětou?