Moderní básníci francouzští/Serenáda (Corbière)
Moderní básníci francouzští | ||
Když… | Serenáda (Corbière) | Romance |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Serenáda |
Autor: | Tristan Corbière |
Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 127–128. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Kdybych byl sokol, v jeden shon
bych sletěl k tobě na balkon;
býk, vyrazil bych dveře,
upír, tě vyssál v šeře,
ó vyssál!
Žalářník, závoru bych sňal,
myš, malou díru udělal
a vonný kdybych vánek,
tvůj v snu bych zrosil spánek,
ó zrosil!
A kdybych byl tvůj zpovědník,
až na dno bych tvé duše vnik’,
dal tobě za poslání,
co srdce mé ti schrání,
ó schrání!
Vyzáblý kdybych apoštol,
tu řek’ bych: Ukoj srdce bol,
milenci lásky chleba,
dej polibků co třeba,
ó dej mu!
A kdybych žebravý byl mnich,
o srdéčko tvé žebral bych
pro Otce, Syna, Matku,
tož církev, na památku
bych žebral!
Madonnou kdybych v brokátu,
hodil bych v lásky záchvatu
jen grošík, úsměv snivý,
za zpěv svůj zádumčivý
bych hodil!
Kdybych byl starý sakristan,
rozžal bych svíce ze všech stran,
kropáčem zhas’ jich záři,
večerním po žaltáři
ó shasil!
A oběšenec kdybych byl,
věř, vše bych nebi oplatil
a svoji po oprátce
bych, kotvo lásky, v krátce
vlez’ k tobě!
A ženou kdybych byl, tu svou
bych holubičkou důvěrnou
tě zvolil, nechť by v noci
u dveří našich soci
se bili.
A dueňou, jež v noční čas
tvůj rozčesává zlatý vlas,
a tebou, v noční době,
věř, otevřel bych sobě,
ach, otevřel!