Moderní básníci francouzští/Kolébky
Moderní básníci francouzští | ||
Čtenářka | Kolébky | Píseň (Lerberghe) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Kolébky |
Autor: | André Lemoyne |
Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 286–287. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
To život! Řeknem’ si: Jak veliký je svět!
Jak pták chcem’ táhnout v dál a moře přeletět,
jít za den jediný z Evropy do Asie!
Žel, křídel nemáme, však plachty, páru, pojd,
my vypravíme se, kdes dobrou vezmem’ lod
a ta nás unese dle choutky fantasie.
My v Číně utrhnem‘, kde řeky Lásky břeh,
květ vonný Nelumbo a dál se dáme v spěch
tou valnou dráhou vod, jež svět náš obklopují,
uzříme Archipel, kde rajka v brokátu
se zpiji oříšky vonného muškátu
a velké motýly, již v Sundu poletují.
Pod nebem východním, kde dýchá slunce žár,
uzříme větvemi, jak na pozadí par,
jež zlatem tkané jsou, se cedr valný šeří,
při jeho vzbuzení od moře přihnaný
dech vánku do rhytmu, jak z dálky varhany,
v posvátné modlitby šept jeho snětí měří.
A větrů pohodou, z níž těží námořník,
pak nebe změříme a plujem’ přes rovník,
my s všemi plachtami Kap obklíčíme
a v noci poklidné jak hlednem’ v nebes výš,
v nesměrném zrcadle uzříme jižní kříž,
jak celý tkaný z hvězd na vodní pláni dříme.
My v květnu odjedem’, kdy pučí každá snět!
Však jara uplynou i zimy v jeden let
a odjezd odložen — Kdys večer svatbu máme
a hnízdo rodinné strojíme v usmání…
Nad Pavla, Marie kolébku uklání
se člověk velkých snů. — Tak cestám výhost dáme.
A v snivém zátiší pak uchem pozorným
v myšlénkách sloucháme na staré písně rým,
jejž spícím dětem svým tu mladá matka zpívá
a v sladkém hlase tom, jenž ztlumen, do šera
zní, náhle žijem’ zas ve bible, Homéra
těch časech čarovných, a večer tiše splývá.