Moderní básníci francouzští/Drahý hlas
Moderní básníci francouzští | ||
Oklamaný pierrot | Drahý hlas | Hle, večer! |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Drahý hlas |
Autor: | Albert Giraud |
Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 180–181. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Jak sladký ruch včel, kterých nevidíš
a jež jsou zpyty večerem a kvítím,
v snách sladký hlas tvůj svého ucha blíž
v lék bolestem ten unylý hlas cítím,
jak sladký ruch včel, kterých nevidíš
a jež jsou spity večerem a kvítím.
A svěžest zdrojů, jarních růží pych
a lesní mech a tymianu vůně,
to všecko zpívá v rtech tvých růžových
jak ohlas z dálky; v srdce mé, jež stůně,
ty vlíváš svěžest zdrojů, růží pych
a lesní mech a tymianu vůně.
Tlum hrdých slov tvou vášní neztajen
se vzpíná jako hřebci ve tvém hlase,
v tvých čistých očích zkvétá jasný sen,
tvůj smích jak staré housle ozývá se,
však hrdých slov tlum vášní neztajen
se vzpíná jako hřebci ve tvém hlase.
Plá ambra, samet z plných těchto vln,
tvůj hlas mi zářnou řeku připomíná,
kde, západ co je rudé záře pln,
se v slunci černá flota houpe líná;
plá ambra, samet z plných těchto vln,
tvůj hlas mi zářnou řeku připomíná.
A tajemství, jež v stínu jeho spí,
lesk mají monstrancí se zašlým zlatem,
jež náhle v blesku vzplanou a se chví
na oltáři v nach červánkový vzňatém;
ó tajemství, jež v stínu slov tvých spí,
lesk mají monstrancí se zašlým zlatem.