Král duchů (překlad Fischer)
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Král duchů |
Autor: | Johann Wolfgang von Goethe |
Původní titulek: | Erlkönig |
Zdroj: | Johann Wolfgang von Goethe. Král duchů (překlad Fischer), , CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „ZDROJ“ (zdroj této kopie díla) |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Otokar Fischer |
Licence překlad: | PD old 70 |
Související: | Král duchů |
Kdo to tak pozdě ujíždí tmou?
To otec s dítětem před sebou,
v náručí synáčka zahřívá,
tak jedou vichrem, jedou ti dva.
Co schováváš oči, nač by ses bál? —
Ty nevidíš tatínku, že je tam král?
Král duchů s korunou… vlečka až sem… —
Jen mlha, děcko, leží pod lesem. —
„Pojď se mnou, chlapečku, vezmu tě k nám,
budem se dobře mít, všecko ti dám,
mám kvítí všech barev v svém království
a plášť mé matky se zlatem jen skví.“ —
Tatínku, tatínku, neslyšíš nic?
Král duchů mě volá čím dál tím víc! —
Klid, dítě, seď klidně a neměj strach,
to šustí jen listí v kroviskách. —
„Pojď se mnou, hezký chlapečku, chceš?
Mé dcerky tě chtějí za bratra též.
Mé dcerky protančí celičkou noc,
uspí tě v písničkách na dobrou noc.“ —
Tam, táto, tam do tmy se podívej!
Král duchů a princezny kolem něj! —
Už hledím, hledím, děcko do mlhy:
to jsou přec vrby, ty staré mátohy! —
„Můj mazlíčku, tvé krásné tílko mám rád –
pojď po dobrém, sic budeš litovat!“ —
Tatínku, táto, už na mě sáhl král!
Co mi Král duchů, co mi udělal! —
Tu zděsí se otec, pustí se v cval,
s chroptícím děckem domů se hnal.
Do dvorce dojel z posledních sil,
děcko však z mrtvých již nevzkřísil.