Ballady Göthovy/Král duchů
| Ballady Göthovy Johann Wolfgang von Goethe | ||
| Fialka | Král duchů | Johanka Sebusova |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Král duchů |
| Autor: | Johann Wolfgang von Goethe |
| Původní titulek: | Erlkönig |
| Zdroj: | GOETHE, Johann Wolfgang von. Ballady Göthovy. V Praze: Ed. Grégr, 1879. Poesie světová. S. 13-14. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Ladislav Quis |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Související: | Král duchů |
V noc pozdní čí klus tmou větrem zlým?
Aj, to tě otec je s děckem svým;
on drží hocha ve loktech svých,
jej chová jistě, jej hřeje v nich.
Co skryl jsi úzkostně, synu můj líc? —
Hle, otče, král duchů, nezříš nic?
To s chvostem, s korunou král je duch! —
Ba mhy to jen, můj synu, pruh. —
„Chtěj se mnou se, mé dítě, brát!
„Což hezké s tebou hry budu hrát;
„je krásných květin u břehu dav,
„moje máti mnohý zlatý má háv.“
Můj otče, můj otče, a neslyšíš snad,
král duchů tiše co slibuje dát? —
Buď klidný, zůstaň klidný, jsem jist,
to v suchém listí větru je svist.
„Chceš, hezký hochu, ty se mnou jít?
„Moje dcery tě budou v péči mít;
„moje dcery noční vždy zahájí rej,
„jim uhýčkat, utančit, upět se dej.“ —
Můj otče, můj otče, a nevidíš tam
teď dcery královy v zátemní sám? —
Ó, věř, ó, věř mi, synu můj, zřít
to starých jen vrb je šedavý svit.
„Tě miluju, jat krásnou jsem postavou tvou;
„a svolným-li nejsi, pak sílu ciť mou.“ —
Můj otče, můj otče, a nyní mne jal!
Ba, ublížil už mi duchů král! —
Jest hrůza otci, on rozjel se v trysk,
on v loktech dítě své kvílící tisk,
v dvůr s trudem s těží dorazil on;
leč v jeho loktech už hoch vzal skon.
 |  | |