Kancionál český/Písně na Některé Žalmy/Pohané mrzcí do dědictví tvého

Kancionál český/Písně na Některé Žalmy
V těžký čas zármutku svého	Pohané mrzcí do dědictví tvého	Hlasem veselým zvučně prozpěvujte

Údaje o textu
Titulek:	Pohané mrzcí do dědictví tvého (Ž 79)
Autor:	neuveden
Krátký popis:	přebásněný a zhudebněný biblický žalm
Zdroj:	Soubor:Kancyonál Cžeský.djvu
Vydáno:	Kancionál český, Praha: Dědictví sv. Václava, 1712. 4. vydání
Licence:	PD old 140
Překlad:	neuveden
Licence překlad:	PD anon 70
Index stran

$divisio = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "|"} finalis = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "||"} \paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new MensuralVoice = "discant" \relative d' { \override NoteHead #'style = #'petrucci \clef "petrucci-c1" \autoBeamOff \key d \mixolydian \time 2/2 d1 g a b b b2 b a c b1 a \divisio d, g2 a b1 c b2 a b c d1 c \divisio r2 b a a g1 \divisio g g2 fis g fis e1 d \divisio g g2 fis g1 d e2 g a b a1 g \divisio d g2 fis g1 a b \divisio d, g2 fis g1 a b \divisio b b2 b a c b1 a \divisio d c2 b a1 c b \divisio b a2 g fis e d1 \divisio d e2 g a b a1 g\breve^\fermata \finalis } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Po -- ha -- né mrz -- cí do dě -- di -- ctví tvé -- ho vtr -- hli Bo -- že chrá -- mu tvé -- ho sva -- té -- ho po -- škvr -- ni -- li; Je -- ru -- za -- lém zka -- zi -- vše v_hro -- ma -- dy ru -- mu vše -- cken o -- brá -- ti -- vše tvé slou -- hy po -- bi -- li mr -- tvé preč za -- vr -- hli i kr -- kav -- cům k_se -- žrá -- ní tvých tě -- la zvo -- le -- ných sem i tam po po -- lích od zvě -- ři k_roz -- smý -- ká -- ní. } >> } \layout {indent = 0}$

Pohané mrzcí do dědictví tvého

vtrhli Bože, chrámu tvého svatého
poškvrnili; Jeruzalém zkazivše,
v hromady rumu všecken obrátivše
tvé slouhy pobili,
mrtvé preč zavrhli
i krkavcům k sežrání,
tvých těla zvolených
sem i tam po polích
od zvěři k rozsmýkání.

Ej, viz jak jsou krve mnoho vylili,
tak že tekla vůkol města tu chvíli
jako potok; nebyl kdo by spomáhal,
ovšem pak mrtvé kdo by pochovával;
všem sousedům naším,
bližším i nejdálším,
v posměch a porouhání,
vůbec v pořekadlo,
v ošklivé divadlo
všem všudy jsme vydáni.

Ach dokudž pak chceš se Pane hněvati?
dokavádž hněv tvůj bude plápolati?
docelaliž, v té své hrozné přísnosti
nás jako v ohni zkazíš bez milosti?
raděj na národy
svůj hněv vylí všudy,
kdež tě nechtějí znáti,
a na ta království,
zpurně tvého Božství

jenž nechtějí vzývati.

Spomoz nám Bože spasení našeho,
učiň to, dle jména svého svatého,
vytrhni nás a rač milostiv býti,
nám všecky naše hříchy odpustiti;
o! ať „kdež jest Bůh váš?“
také pohanský hlas
průchodu víc nemívá;
nad to krev nevinných
tvých svatých a věrných
ať bez pomsty nebývá.

Vězňů lkání v náramné jich ouzkosti
ať v nebe vstoupí až k tvé velebnosti,
retuj těch sám, jenž ještě život mají,
ukrutné smrti na se však čekají.
Ach hříchů nám naších
nezpomínej starých
jimiž jsme tě hněvali;
nýbrž nás milostí
předejdi v rychlosti,
nebť jsme v bídách ustáli.