Kancionál český/Písně na Některé Žalmy/Bože můj spravedlivý soudce

Kancionál český/Písně na Některé Žalmy
Jak živých vod jelen žádá	Bože můj spravedlivý soudce	O Bože slyš mé volání

Údaje o textu
Titulek:	Bože můj spravedlivý soudce (Ž 43)
Autor:	neuveden
Krátký popis:	přebásněný a zhudebněný biblický žalm
Zdroj:	Soubor:Kancyonál Cžeský.djvu
Vydáno:	Kancionál český, Praha: Dědictví sv. Václava, 1712. 4. vydání
Licence:	PD old 140
Překlad:	neuveden
Licence překlad:	PD anon 70
Index stran

$divisio = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "|"} finalis = {\once \override Staff.BarLine #'transparent = ##f \bar "||"} \paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new MensuralVoice = "discant" \relative f' { \override NoteHead #'style = #'petrucci \clef "petrucci-c1" \autoBeamOff \key f \major \time 2/2 f1 g g f2 f bes bes a1 g \divisio r2 f g1 bes a2 g1 f e2 f1 \divisio a a2 a g g a c1 bes2 c1 \divisio g g2 g a1 g f2 e d1 c \divisio a' c2 bes a g a1 bes a2 a g f f e f\breve^\fermata \finalis } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Bo -- že můj spra -- ve -- dli -- vý soud -- ce, rač sám mou při na se vzí -- ti a těch bez -- bož -- ných li -- dí v_brz -- ce, zvlášť to -- ho, jenž mne rmou -- tí těž -- ce chtě mne vždy lsti -- vě zka -- zit, mo -- cně rač zpro -- sti _ -- ti. } >> } \layout {indent = 0}$

Bože můj spravedlivý soudce,
rač sám mou při na se vzíti
a těch bezbožných lidí v brzce,
zvlášť toho, jenž mne rmoutí těžce
chtě mne vždy lstivě zkazit,
mocně rač zprostiti.

Nebs ty můj Bože mé douffání,
ach, pročs mne pak zavrh cele?
proč v smutku a v těžkém svírání
choditi mám vždy bez přestání,
to vše pro zlost nepřítele,
jenž mne sstíhá směle.

Rač světla své pravdomluvnosti
nyní zvláště propůjčiti,
jenž by mne wedlo svou jasností,
až na horu tvé velebnosti,
tu kdež račíš byt svůj míti
v něm slavně ctěn býti.

Abych moh i já, Bože, k tvému
oltáři přistupovati
a tobě, Bohu přesilnému,
své radosti dárci štědrému,
na harffě zvučně zpívati,

čest, chválu vzdávati.

Duše má, proč vždy bez přestání
tak se máš ve mně rmoutiti?
skládej jen v Bohu své douffání,
jistě žeť on svých spomáhání,
z čehož jej budem chváliti,
nám chce uděliti.