Poesie francouzská nové doby/Dva verše z Alkaia

Poesie francouzská nové doby
	Dva verše z Alkaia	Jiné srdce

Údaje o textu
Titulek:	Dva verše z Alkaia
Autor:	Louise Ackermannová
Původní titulek:	Deux vers d’Alcée
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 5–6. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Ιόπλοζ άγνα μειλιζόμειδε Σάπφοι
Θέλω τι είπην, άλλά με κωλύελ αίδως.

Co bylo přání tvé a tvoje bázeň snivá?
Či touhu ňader tvých tvá Musa mlčenlivá
      se vysloviti zardívala?
V tvé řeči, Alkai, lze poznat lásky plání,
a darmo Sapho dí, tvůj hovor že ji raní,
      tvou lásku Sapho dobře znala.

Tys její úsměv zřel, tys slyšel její píseň;
té z Lesbu květiny, jež lásky žár a tíseň
      v své lyry zlaté struny skryla;
hlas její lekal tě, tys jejím zrakem planul,
a zatím její zpěv co v duši tvoji kanul,
      tě krása její okouzlila.

Co zbylo z lásky tvé? Snad v chvíli té v hrob klesla,
kdy narodila se? Či Venuše snad nesla
      jinam let přání tvojich divých?
Leč vůně ze srdce se nikdy nevytratí;
za dva tisíce let ji cítím ještě vláti
      z dvou veršů dojemných a snivých.