Duch Německa/Rybář
| Duch Německa Johann Wolfgang von Goethe | ||
| Hranice Lidství | Rybář | Svatební |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Rybář |
| Autor: | Johann Wolfgang von Goethe |
| Zdroj: | Duch Německa: výbor z německé poesie. Překlad Karel Dostál-Lutinov. V Praze: Tiskem a nákladem Českoslovanské akc. tiskárny, 1917. 145 s. Světové obzory; č. 5-9. S. 66-67. Dostupné online. |
| Vydáno: | 1917 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Karel Dostál-Lutinov |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Související: | Ballady Göthovy/Rybák – překlad Ladislava Quise Goetheho vybrané básně/Rybář – překlad Jana Evangelisty Nečase |
Proud vody dmul se šumící,
a rybář u ní sed’,
zřel toužně po své udici
až po srdce jak led.
Jak sedí tam a naslouchá,
vln rozvíří se sbor,
a z hlubin vodních vyšplouchá
se vlahý ženský tvor.
A zpívala mu, pravila:
Proč láká vždy můj rod
lesť tvoje lidská, zavilá
v žár letní z chladných vod?
Och, kdybys znal, jak rybičkám
je blaze v hlubinách,
jak jsi, tak bys tam vstoupil sám
a zdráv bys byl a bláh!
Což sluníčko se nekoupá
i luna každý den?
Což obličej jich nestoupá
z vln mořských omlazen?
Což nevábí tě nebe zář
z vodního zrcadla?
Ci nevolá tě vlastní tvář,
jež do vln zapadla?
Zněl šumot vod a proud se dmul,
kol bosých nohou hrál.
bol touhy v srdci procitnul,
jak milá kyne v dál.
Tak mluvila a pěla dál,
a tu byl bezmocen,
půl táhla jej, půl upadal,
a nespatřil ho den.
