Zpěvy zavržených/Móše Hajim Luzzatto

Zpěvy zavržených Jiří Langer
Frances Immanuél ben David	Móše Hajim Luzzatto	Gentili Eli’êzer Hêfes

Údaje o textu
Titulek:	Móše Hajim Luzzatto
Autor:	Moše Chajim Luzzatto
Zdroj:	Zpěvy zavržených, 3. vydání, str. 24-25
Vydáno:	Praha: Práh, 1993,
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jiří Langer
Licence překlad:	PD old 70

MÓŠE HAJIM LUZZATTO

(Padua 1707 - Palestina 1747)

Ó věčné hory, blaženosti sídla,
stinné samoty míru,
jež k nebesům zde zdviháte se tak směle!
Jak svěží jsou koruny vašich hájů,
jak mě vábí!?
Čím jsou paláce knížat,
čím výstavná města,
kde lidé zahořklí vězni jsou!?
Ne tak tato místa klidu a štěstí.
Zde i nejubožejší, pod duby ulehajíce,
v šumění stromů při každém závanu větru
nalézají zapomnění.

Ten chudý pasáček tam u stáda
- jak šťastný je jeho úděl!?
U salaše bravu svého,
co vůdce on vesele pobíhá,
a tváře i srdce překypují mu blahem,
když poté pod stromem odpočívá:
Je chudý - a tak se usmívá.

Chamtivost nemučí jeho ducha;
on netouží po přepychu a skvostech,
a kdyby nejbídnější měl pokrm
- jemu chutná sladce,
neboť spokojenost sídlí v jeho srdci.

Zda plná jsou pole, či pustá,

zda zachmuřené nebe věští zhoubu
- jej nic nevyruší z klidu.
Děs nevhání mu vrahů úklady,
ani lživých svědků výpověď křivá:
Je chudý - a tak se usmívá.

Dívka, jež zalíbila se jemu,
dívka, jež v něm lásku probudila
- z ní těší se jeho srdce, jako též z něho
srdce její. Tak neznají,
než rozkoše věčné,
a náležejíce jen sobě,
laškují a milují se bez bázně.
Když znaven je večer
- na jejích prsou zapomíná
na všechnu trýzeň,
neboť po práci mu, co odměna kyne
tvář její zářivá:
Je chudý - a tak se usmívá.

(Úryvek z dramatu Lajšárim tehilá: Poctivým chvála)

---

K str. 24. (Sch. 372 sqq) Úryvek ze symbolického dramatu se šťastným koncem ”Lajšárim Tehilá" (Poctivým chvála). - M. H. LUZZATTO psal verše a dramata jen v mládí. Později se oddal výhradně studiu kabaly (židovské mystiky) a v souvislosti s tím byl dán do klatby. Jeho kabalistická díla jsou však všeobecně uznávána a jsou důležitým klíčem pro vniknutí do tohoto exklusivního oboru židovského myšlení. Hebrejských dramat bylo napsáno mezi stol. XVI. a XIX. italskými a holandskými autory několik.