Zpěvy zavržených/Gentili Eli’êzer Hêfes
Zpěvy zavržených Jiří Langer | ||
Móše Hajim Luzzatto | Gentili Eli’êzer Hêfes | Šemuél David Luzzatto |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Gentili Eli’êzer Hêfes |
Autor: | Gentili Eli'ezer Hefes |
Zdroj: | Zpěvy zavržených, 3. vydání, str. 26 |
Vydáno: | Praha: Práh, 1993 |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jiří Langer |
Licence překlad: | PD old 70 |
GENTILI ELI’ÊZER HÊFES
editovat(Italie I. polovice XVIII. století)
Duše! Klenote ryzí, skvoste nebe,
zapomínáš v tom těsném sklepení země,
že dlelas kdysi na výšinách nebe?!
Či těšit snad ty se můžeš z mámení země?!
Duše má! Vzpomeň, jak opustilas ty věčné dráhy nebe,
tápajíc, abys shlédla hanbu a nahotu země!
V jho Božského krásna vejdi - a jas nebe
ti zazáří znova a osvítí tobě temnotu země.
V skořápce těla, co chvíli vzhlížej k dálavám nebe;
svou úrodu vzácnou sklízej s úhoru země,
a vzhůru snop klasů pak zdvihej k pozdravu nebe.
A tělo až odevzdáš na věky klínu země
- Tvůrci rci, Vládče nebe,
toto je ovoce práce mé na hroudě země!
K str. 26. (Sch. 398) GENTILI (čti Džentýli) je méně známý básník. - Vedlejší motiv posledních dvou sloh zde přeložené znělky má „ruralistický“ nádech. Verše celé básně se končí střídavě slovy: nebe, země, a v první a druhé sloze se mimoto rýmují předposlední slova 2. a 4. verše. Ve 3. sloze je (ovšem i v originále) obdobný rým jen naznačen a v poslední chybí zcela. - Duše je oblíbený námět v staré hebrejské poesii