Zpěvy zavržených/Jehúdá Haléví
Zpěvy zavržených Jiří Langer | ||
Šelómó ben Gabirol | Jehúdá Haléví | Móše ibn’ Ezra |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Jehúdá Haléví |
Autor: | Jehuda ha-Levi |
Zdroj: | Zpěvy zavržených, 3. vydání, str. 11 |
Vydáno: | Praha: Práh, 1993, |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jiří Langer |
Licence překlad: | PD old 70 |
JEHÚDÁ HALÉVÍ
editovat(Kastilie XI. století)
Večer, kdy odhalila mi zlato svých vlasů
má laňka líbezná, fontána topasů
padala na skráně z alabastru,
na líček žár, na očí vlahou krásu --
A byla jako slunce za svítání,
když zaplaví oblohu znenadání nachovým mořem jasu.
K str. 11. (B. 178) Je nejslavnější hebrejský básník. Napsal tisíce překrásných básní, nejen milostných, ale vůbec všech druhů. Některé z jeho duchovních zpěvů se staly součástí synagogální liturgie. (Např. „Zpěv Sijónský“.) - Arabsky napsal theologicko-filosofickou obhajobu, apologii, židovského náboženství „Kuzarí“ (Chazaři), jejíž rámcem je historická událost přestoupení knížete Bulana II. s jeho národem Chazarů k židovství (Krym, r. 730). JEHÚDÁ HALÉVÍ putoval do Svaté země a zemřel v Damašku, neznámo kdy. Povoláním byl lékař. - K slovům „zlato svých vlasů“: Barvení vlasů do zlatova či do ruda je starý zvyk orientálních krásek. - Některé básně Haléviho, Gabirola a jiných hebrejských básníků španělských byly přeloženy do němčiny. Nejzdařilejší jsou překlady od pražského básníka Seligmanna Hellera, spolužáka Nerudova.