Údaje o textu
Titulek: Zahradník 68
Autor: Rabíndranáth Thákur
Zdroj: http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence: PD old 70
Překlad: František Balej
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Nikdo nežije věčně, bratře, a nic netrvá dlouho. To měj na mysli a raduj se.

Náš život není stále totéž dávné břímě, naše cesta není stále tatáž dlouhá pouť.

Nezpívá jediný básník jedinou věkovitou píseň.

Květ vadne a umírá; ale ten, kdo květ nosí, nemá pro něj truchliti navždy.

Bratře, to měj na mysli a raduj se.


Jest třeba úplné pomlky, aby vpředla v hudbu dokonalost.

Život se chýlí ke svému západu, aby utonul ve zlatých stínech.

Láska musí být odvolána od své hry, aby se napila smutku a vznesla se do nebe slz.

Bratře, to měj na mysli a raduj se.


Spěcháme natrhati svých květin, aby nebyly zpustošeny chvátajícími větry.

Naše krev se rozproudí a naše zraky rozjasní, uchvacujeme-li polibky, jež by zanikly, kdybychom otáleli.

Život náš jest dychtivý, naše touhy mocné, neboť čas zvoní na zvon loučení.

Bratře, to měj na mysli a raduj se.


Není času, něco obemknouti, rozdrtiti a zahoditi v prach.

Hodiny rychle utíkají, skrývajíce své sny ve svém rouše.

Život náš je krátký; dává jen málo dní k lásce.

Kdyby byl prací a lopotou, byl by nekonečně dlouhý.

Bratře, to měj na mysli a raduj se.


Krása je nám sladká, protože tančí s naším životem stejnou prchající melodií.

Vědění je nám vzácné, protože nikdy nebudeme míti času dovršiti je.

Všecko jest dokonáno a naplněno ve věčných Nebesích.

Ale pozemské květiny přeludu udržuje věčně svěžími smrt.

Bratře, to měj na mysli a raduj se.