Zahradník/64
| Zahradník Rabíndranáth Thákur | ||
| 63 | 64 | 65 |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Zahradník 64 |
| Autor: | Rabíndranáth Thákur |
| Zdroj: | http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | František Balej |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Index stran | |
Ztrávil jsem den na prahnoucím horkém písku cesty.
Nyní, ve chladu večerním, klepu na dveře krčmy. Jest opuštěná a sesutá.
Ohyzdný strom ašathový vztahuje své hladové chápavé kořeny zejícími skulinami zdí.
Byli dnové, kdy poutníci sem přicházeli umýt znavené nohy.
Prostírali na dvoře své rohože ve mdlém světle časného měsíce a seděli a vypravovali o cizích zemích.
Probouzeli se osvěženi ráno, kdy ptáci je obveselovali a přátelské květiny s okraje cesty kynuly jim hlavami.
Mne však, když jsem přišel, neočekávala rozžatá lampa.
Černé šmouhy po kouři, jež zanechala mnohá zapomenutá lampa večerní, zíraly se stěny jako slepé oči.
Světlušky kmitaly se v křoví u vyschlého rybníka a bambusové větve vrhaly své stíny na stezku travou zarostlou.
Nejsem ničím hostem na konci svého dne.
Dlouhá noc jest přede mnou a jsem unaven.