Zahradník/44
| Zahradník Rabíndranáth Thákur | ||
| 43 | 44 | 45 |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Zahradník 44 |
| Autor: | Rabíndranáth Thákur |
| Zdroj: | http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | František Balej |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Index stran | |
Ctihodný pane, odpusťte této dvojici hříšníků. Jarní větry dují dnes divokými víry, unášejíce prach a mrtvé listí a s nimi jsou všecky vaše nauky ty tam.
Neříkejte, otče, že život je marnost.
Neboť my jsme pro tentokrát učinili příměří se smrtí a jen na několik vonných hodin stali jsme se nesmrtelnými.
I kdyby přišlo vojsko královské a prudce na nás udeřilo, vážně bychom potřásli hlavami a řekli — Bratři, rušíte nás. Je-li vám třeba té hlučné hry, jděte a lomozte si zbraněmi jinde. Neboť jen na několik prchavých hodin stali jsme se nesmrtelnými.
Kdyby přišli přátelé a kupili se kolem nás, pokorně bychom se jim poklonili a řekli bychom — To neobyčejné štěstí působí nám rozpaky. Je sotva dosti místa na nekonečném nebi, kde bydlíme. Neboť jarní květy přicházejí v davech a čilá křídla včel narážejí na sebe. Naše malé nebe, kde bydlíme jen my dva nesmrtelní, je až nemožně těsné.