Zahradník/42
Zahradník Rabíndranáth Thákur | ||
41 | 42 | 43 |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zahradník 42 |
Autor: | Rabíndranáth Thákur |
Zdroj: | http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51 |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | František Balej |
Licence překlad: | PD old 70 |
Index stran |
O šílenče nádherně opilý;
když kopnutím nohy otvíráš své dveře a jsi na ulici za blázna;
když za jednu noc vyprázdníš celý svůj vak a luskáš prsty nad rozumem;
když chodíš podivnými cestami a hraješ si marnými věcmi;
nedbáš rýmu ani smyslu;
když rozpínáš plachty své před bouří a lámeš kormidlo ve dví,
chci tě, příteli, následovati a opíti se a přijíti ve psí.
Promarnil jsem své dny a noci ve společnosti spolehlivých, moudrých sousedů.
Mnohým věděním sešedivěl mi vlas a mnohým bděním seslábl mi zrak.
Léta jsem sbíral a hromadil drobty a úlomky věcí:
Rozšlap je a tanči po nich a rozmetej je po všech větrech!
Neboť vím, že nejvyšší moudrost jest opíti se a přijíti ve psí.
Ať zmizí všecky úzkostlivé vrtochy, ať sejdu beznadějně s cesty.
Ať přijde vichr divoké závrati a oderve mne od mé kotvy.
Svět jest obydlen výtečníky a pracovníky, užitečnými a řádnými.
Jsou lidé, kteří jsou snadno prvními, a lidé, kteří jdou slušně za nimi.
Ať jsou štastni a dobře se jim vede a mne nechte být v mé bláhové marnosti.
Neboť vím, že konec všech věcí jest opíti se a přijíti ve psí.
Klnu si, že tuto chvíli se vzdávám všech nároků na hodnosti lidí slušných.
Odkládám pýchu učenosti a rozeznávání práva a křivdy.
Rozbiji nádobu paměti a vyliji poslední kapku slz.
V pěně jahodově rudého vína vykoupám a rozjasním svůj smích.
Průkaz vážnosti a rozšafnosti schválně roztrhám na kusy.
Vykonám svatý slib býti nicotným, opíti se a přijíti ve psí.