Zahradník/37
| Zahradník Rabíndranáth Thákur | ||
| 36 | 37 | 38 |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Zahradník 37 |
| Autor: | Rabíndranáth Thákur |
| Zdroj: | http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | František Balej |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Index stran | |
Chtěla bys, spanilá, dáti věnec z čerstvých květin na mou šíji?
Ale věz, že věnec, který jsem vil, je pro mnohé, pro ty, kdo jsou jen letmo spatřováni nebo sídlí v krajích neobjevených nebo žijí v písních básníků.
Je příliš pozdě žádati srdce mé za své. Byl čas, kdy život můj byl jako poupětem, všechna jeho vůně byla shromážděna v hloubi nitra jeho.
Nyní je rozptýlen daleko široko.
Kdo zná kouzlo, jež jej může zase sebrati a zase uzavříti?
Srdce mé není mým, abych je mohl dáti bytosti jediné, jest dáno mnohým.