Zahradník/12
Zahradník Rabíndranáth Thákur | ||
11 | 12 | 13 |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zahradník 12 |
Autor: | Rabíndranáth Thákur |
Zdroj: | http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51 |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | František Balej |
Licence překlad: | PD old 70 |
Index stran |
Chceš-li být pilna a naplniti svůj džbán, pojď, ó pojď k mému jezeru.
Voda bude se vinout k nohám tvým a šeptati své tajemství.
Stín přicházejícího deště jest na písčitém břehu a mraky visí nízko na modrých obrysech stromů jako těžké vlasy nad tvým obočím.
Znám dobře rytmus tvých kročejů, bijí v srdci mém.
Pojď, ó pojď k mému jezeru, chceš-li naplniti svůj džbán.
Chceš-li být nečinna a jen tak seděti a nechati svůj džbán plynouti po vodě, pojď, ó pojď k mému jezeru.
Travnatá stráň je zelená a květin bez počtu.
Tvé myšlenky se roztoulají z tvých očí jako ptáci ze svých hnízd.
Tvůj závoj sveze se ti k nohám.
Pojď, ó pojď k mému jezeru, chceš-li seděti nečinně.
Chceš-li zanechati hry a pohroužiti se do vody, pojď, ó pojď k mému jezeru.
Nech modrý svůj plášt ležeti na břehu; modrá voda tě zahalí a ukryje.
Vlny stanou na špičkách, aby ti líbaly šíji a šeptaly ti do ucha.
Pojď, ó pojď k mému jezeru, chceš-li se pohroužiti do vody.
Je-li nutno šílet a vrhnout se ve svou smrt, pojď, ó pojď k mému jezeru.
Je chladné a hlubohé bez míry.
Je temné jako spánek beze snů.
V jeho hlubinách noci a dni jsou jedno a zpěvy jsou mlčením.
Pojď, ó pojď k mému jezeru, chceš-li se pohroužiti ve svou smrt.