Z máje žití/Večerní modlitba

Z máje žití Eliška Krásnohorská
Píseň	Večerní modlitba	Svatvečer

Údaje o textu
Titulek:	Večerní modlitba
Autor:	Eliška Krásnohorská
Zdroj:	Eliška Krásnohorská. Z máje žití: básně Elišky Krásnohorské. Praha :Nákl. Grégra & Ferd. Dattla, 1871. s. 37-38. Online na Internet Archive
Vydáno:	1871
Licence:	PD old 70

Kdy za večera s němou milostí
na chlumy porostlé, na stráně hor
červánků zlatý lesk se uhostí
a vrchole k nim toužně tulí bor;
kdy dřímá klasů sbor, a nad řekou
duch vodní roucho šeré prostírá,
kdy dýše den oblohou dalekou
políbení na čelo večera:
tu na dny vzpomínám, kdy pokorně
jsem před obrazy svatých klekala
a kdy jsem zřela k nebi důvěrně
s tou něžnou dětskou vírou anděla.

Tu cítím, že do nebes vysoka
teď jinak zraky moje vnikají,
že teď se modlím s láskou člověka,
s člověka bolem, s jeho nadějí.

Modlím se k slunci, ježto zapadá,
k ohnivým pruhům v černém oblaku,
k ssutině, jenž se krajem rozhlédá
a šedou skráň ukrývá v soumraku.

Modlím se k mohylám, kde naděje
bdí pověčná, ač věky umřely;
o bratřích mi tu báje zvěstuje,
jak milovali a jak trpěli.

Modlím se k půdě, jež tak velký lid
v mateřském odchovala objetí,
modlím se k srdcím, v nichž synovský cit
v čin lásky vzplanul krásnou obětí.