Z máje žití/Věnování Karolině Světlé

Z máje žití Eliška Krásnohorská
	Věnování Karolině Světlé	Nový rok

Údaje o textu
Titulek:	Věnování Karolině Světlé
Autor:	Eliška Krásnohorská
Zdroj:	Eliška Krásnohorská. Z máje žití: básně Elišky Krásnohorské. Praha :Nákl. Grégra & Ferd. Dattla, 1871. s. 5–6. Online na Internet Archive
Vydáno:	1871
Licence:	PD old 70

Chmur nepřátelských voj chtěl zrakům ženy
pravd věčných paprsky krýt po věky,
však smělý duch co skřivan okřídlený
pronikl vlastním pudem nad mraky;
vítězný ženy genius již trůní
na výši světla, vzlétnuv na výsluní!
Tak Tebou úmor temna přemožen,
Ty zdobo vlasti, pýcho českých žen!

Svou dráhou zářivou náš pohled zvedáš
až na vrchole tvůrčí výsosti,
kde duchem ohnivým zdroj dobra hledáš
a čistý, velký úkol lidskosti.
Jevíš nám cestu k nejvyššímu cíli
a hvězdoskvoucí obzor ženské síly,
jejž leskem plníš, osvobozena
a svatou vůli k činu nadšena.

A s výše Své se k mladým duším skláníš,
jež s temnem zápasí a touží v před,
šlechetnou rukou protivenstvím bráníš
a otvíráš myšlének jasný svět.
Ó spějte, mysli útlé, v blíž té ženy —
budete pokladem tu obdařeny!
uvítá vás sesterskou náručí
a pravdám nejkrašším vás naučí.

Též já jsem toužebně co šťastné dítě
přilnula k Tobě duší mladistvou.
Tys dala světlo všem, jež poznaly Tě,
mně dalas víc — mně dalas lásku Svou;
zjasnivši vlídně mládí mého vesnu
vzbouzelas něžně poupě ducha ze snů, —
ó předrahá! zas vlídně přijmi zpět,
co právem Tvoje — srdce mého květ!