Z máje žití/Starý rek

Z máje žití Eliška Krásnohorská
Klášterní zeď	Starý rek	Zpěv vyhnance

Údaje o textu
Titulek:	Starý rek
Autor:	Eliška Krásnohorská
Zdroj:	Eliška Krásnohorská. Z máje žití: básně Elišky Krásnohorské. Praha :Nákl. Grégra & Ferd. Dattla, 1871. s. 136-137. Online na Internet Archive
Vydáno:	1871
Licence:	PD old 70

„Nuž leťte v boj, mí mladí orlové,
a nechte kmeta orla zahynout!
ó že jsem sláb a stár a rámě mé
již nemůž rázně meče pozdvihnout!
Ha, jak se plíží závistivý mrak
kol nebetyčné skalné koruny,
by zakryl smělou výši temnem — tak
mou ducha jarosť kryjí šediny.
A jak jest připoután dub stoletý
kořenem v hloubce půdy zkřiveným,
nechť větve hrdě v šíř jsou rozpjaty,
tak věk mne víže poutem sevřeným.
Mí synové, mí mladí orlové,
vás vzdávám vlasti své co dědictví,
a světím vás buď smrti rekovné,
buď slávě, životu a vítězství!“

— Již zřel je odjíždět — jen jedinou
jim slzu při loučení věnoval;
již táhli v čele houfce dolinou,
a toužné hledy kmet za nimi slal.
Leč v pláni jiný roj se přihrnul,
sluncem se tisíc mečů zaskvělo, —
toť spojenci! a když se prapor vzdmul,
naposled vetché srdce zaznělo.