Anemonky/Z dalekých cest

Anemonky
Lístky routy	Z dalekých cest	Všední ballada

Údaje o textu
Titulek:	Z dalekých cest
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	Anemonky. Básně omladiny jižních Čech. Vydáno 1871. s. 145–146. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

I.

Sloup u cesty poražený,
    písmo na něm k nepoznání —
v jaký kraj ta cesta vede,
    v život nebo v umírání?

Nevím, aniž ptám se po tom —
    je to jako ve životě,
kde musíme trapně žíti
    v horší ještě nejistotě…

II.

Ve pralesích Ameriky
    nehledal jsem k zpěvu sílu,
neslyšel jsem v Nilu bahnech
    hnusné pláče krokodilů.

Neviděl jsem Ukrajiny
    volné, šíré, zpěvné pláně;
nebyl tam, kde líný velbloud
    v dlouhé táhne karavaně.

Aniž tam, kde ku skalinám
    Balt své rmutné pěny valí,
ale co jsem viděl, zkusil,
    žádná píseň neodhalí…

III.

Na kraji lesa oheň rozdělám,
    při něm se tělo z mdloby zotaví;
snad rudou ohně září zlekáni
    nepřijdou ke mně vlci hltaví.

Tak učiním — však práce zbytečná;
    po celou noc jsem v hrozných mukách bděl,
na nejhoršího vlka pod sluncem,
    na — svědomí jsem vlastní zapomněl.

IV.

Dávno jest už po klekání —
    pusta dřímá v tajném šeru,
nad mou hlavou táhnou dravci,
    černí ptáci ku severu!

Kam letíte, bratří noci?
    Ku domovu! ku domovu!
Za nimi jdu, až se octnu
    opuštěném na hřbitovu.

Také dobře — těžký spánek
    juž se na má víčka sklání —
nemusíte, bratří noci,
    dlouho čekať na snídaní!