Antonín Vojtěch Valenta (1846–1892), na Wikipedii – hudební skladatel a publicista. pozapomenutý autor veršů oslavujících pivo; pseudonymy M. K. M., Mělnický, Vratislav Pasovský, Antonín Valenta-Mělnický
Jindřich Vančura (1855–1936), na Wikipedii – středoškolský profesor, historik, překladatel z francouzštiny; pseudonym J. V. Řehnický
Václav Vávra (1866–1941), na Wikipedii – ředitel zoologických sbírek v Národním muzeu, autor prací v oboru zoologie a geografie, publikoval též německy
Alžběta Johana Vestonie (1581–1612), na Wikipedii – latinsky píšící básnířka anglického původu žijící v Čechách, představitelka tzv. neolatinské poezie; je považována za první autorku působící na území dnešního Česka
František Matějovic Vetešník (1784–1850), na Wikipedii – katolický kněz, překladatel z němčiny, francouzštiny, polštiny a ruštiny, básník, autor časopiseckých článků
Karel Alois Vinařický (1803–1869), na Wikipedii – kněz, básník, spisovatel a dramatik, zakladatel české literatury pro děti a autor učebnic českého jazyka, překladatel z latiny, němčiny a polštiny
Josef Viškovský (životopisné údaje nezjištěny), na Wikipedii – autor básní a cestopisné črty v almanachu Kytice; příjmení psáno též Výškovský
Jaroslav Vlček (1860–1930), na Wikipedii – profesor české literatury, autor publikací z oboru dějin české a slovenské literatury, redaktor, překladatel z němčiny
Josef Volf (1878–1937), na Wikipedii – redaktor a ředitel knihovnické školy, autor publikací z oboru historie, dějin knihovnictví, knihtisku a svobodného zednářství
Augustin Alois Vrzal (1864–1930), na Wikipedii – katolický kněz, překladatel z ruštiny, prozaik, autor odborných prací z oboru ruské literatury; pseudonym A. G. Stín
František Vymazal (1841–1917), na Wikipedii – polyglot, filolog, editor jazykových, dějepisných a občanskovědných učebnic a konverzačních příruček, překladatel z ruštiny a němčiny