Vlastenský slovník historický/ze Škvorce
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Škreta | ze Škvorce | Šlechta |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | ze Škvorce |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 801. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Olbram III. ze Škvorce |
ze Škvorce nazývala se v XIV. století podle hradu téhož jmena v bývalém Kouřímsku, v jehož držení byla, rodina měšťanů Pražských Olbramoviců. Jmenovitě vládl na Škvorci v letech 1373—80 purkrabí Vyšehradský Olbram ze Š., jehož synové byli: Olbram, arcibiskup Pražský, Pavel a Václav ze Š., kteřížto poslední dva musili hrad a statek Škvorec r. 1420 postoupiti věřitelům svým. Olbram oddal se r. 1377 studiím právnickým v Praze, a vstoupiv do stavu duchovního připomíná se již r. 1379 co kanovník Vyšehradský, r. 1382 stal se kanovníkem Pražským, 1389 zároveň proboštem u sv. Apolinářiše a také kancléřem Jana knížete Zhořeleckého. Když r. 1396 arcibiskup Jan z Jenšteina důstojenství svého se vzdal, povolán na jeho místo Olbram, a sám Jan z Jenšteina, strýc jeho, jej na arcibiskupství vysvětil a nastolil. Roku 1399 byl arcibiskup Olbram jedním z osmi rozsudí ve při mezi králem Václavem a jednotou panskou, kteří prostředkovali příměří mezi oběma stranami. Roku 1400 korunoval Olbram královnu Žofii, ale ještě téhož roku přistoupil ke spolku pánů proti králi Václavu, libovolně si ve správě země počínajícímu. Však již následujícího roku učiněn smír s králem, který se zavázal přijmouti čtyry rádce ze strany dosavad jemu protivné, mezi kterými byl také Olbram. Arcibiskup Olbram zemřel 2. kv. 1402. Po roce 1426 neděje se o rodu pánů ze Š. žádné zmínky více.