Vlastenský slovník historický/z Janovic
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
z Janova | z Janovic | Janovka |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | z Janovic |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 258. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Janovici |
z Janovic, staročeský rod panský, jednoho původu s pány z Polné, ze Žďáru, z Žirotína, z Kolovrat, z Adlar a j., kteří všickni užívali za erb orlice. Jmeno měli od původního sídla svého Vrchotových Janovic v bývalém Berounsku, a první, který ho užíval, byl Konrad z J., v letech 1234—53 purkrabí Zvíkovský. Syn jeho Purkart z J. a z Vinterberka byl za Přemysla Otakara II. nejvyšším maršálkem, pak hejtmanem zemským nejprvé v Štýrsku (1270—74), potom v Hořejším Rakousku (1274—76), posléze 1283 nejvyšším hofmistrem krále Václava II. Jiný Purkart příjmím Strnad z J. byl jedním z nejpřednějších milců krále Václava IV., a r. 1397 jest ještě s třemi jinými jeho milci na hradě Karlšteině úkladně zavražděn, o čemž viz čl. Václav IV. Syn jeho Petr z J. vynikl co odpůrce Táborů svou udatností hlavně v bitvě u Lipan. Jan Jeneč z J. na Petršpurce, od r. 1470 nejvyšší purkrabí, zemřel 1503 co poslední muž rodu svého, přijav před smrtí svou za syna Jana Špetle, zetě svého, který přijal příjmí z J. a r. 1504 do stavu panského povýšen jest. V. Špetle. — Jiného původu byla rytířská rodina z J., nazvaná tak po městečku Janovicích v někdejším Klatovsku, která až do začátku nynějšího století ďržela pozemské statky v Čechách, ostatně veřejným působením svým nevynikajíc.