Vlastenský slovník historický/Jíloví
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Jiljí sv. kostel | Jíloví | Jindřich |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Jíloví |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 283. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Jílové u Prahy |
|
Jíloví, Jílové, něm. Eule, horní a okresní město v Čechách, 5¼ hodiny jižně od Prahy, kde od starodávna se dobývalo zlato. Nejstarší zmínka o bohatství dolů J-vských děje se v listině z r. 1045 (ovšem pochybné), dle které „jílovali jílovníci“ u J-ho od starodávna. Listinami stvrzeno jest, že tu za Václava I. r. 1235 zlato ryžovali i z hor dobývali. Horník Sloiger přinesl dle kronikáře kanovníka Františka tenkráte králi kus zlata deset hřiven těžký. Král Jan r. 1338 zastavil Petrovi z Rožmberka za dlužných 8750 kop grošů Pražských a jiné dluhy doly v J-m, Kašperských Horách a Pomuku. Za Karla IV. bylo prý J. velmi bohaté na zlato. Nejvýnosnější důl prý byl Šlojíř, jehož 12 třicetin náleželo Janu Rotlevovi, o kterém se vypravuje, že dlouhá léta na zlato kopal, až ničeho více nemaje závoj (šlojíř) manželčin zastavil, načež šťastně nalezl bohatou žílu zlata, a 300.000 zl. vyzískav koupil si v Praze veliký dům (nynější Karolín). Karel{{Prostrkaně|IV. prý povýšil J. na horní město a zřídil tam mincovnu. Tenkrát sahaly doly po pravém břehu Sázavy až k Dolním Břežanům, Sulicím, Hrádku a Radlíku, na levém břehu až ke Knínu, Davli a Mnišku. R. 1422 zničil Žižka J. i všecky domy při dolech, kdež zároveň shořely všecky listiny, výsady a t. d., a od té doby počíná klesání hornictví zdejšího. Král Jiří nadal J. výsadami a osvobodil je ode všech daní, vyjma ty, které se platily mincmistrovi. Vladislav II. potvrdil 1479 tyto výsady, r. 1516 pak zastavil doly J-vské knížeti Karlu Minsterberskému. Za Ferdinanda I. jmenuje se v letech 1530—36 více horních pánů, kteří silně dolovali, ba i sám arcikníže Ferdinand prý stál v čele jednoho bratrstva horního. Vpádem Turků do Uher zastaven jest pokrok učiněný, a silný požár 30. kv. 1567 zničil město na dobro. Rudolf II. snažil se město a hornictví jeho znova povznésti, ale bez úspěchu, a po válce 30leté nepomohly mu ani výsady od Ferdinanda II. (1628) a Leopolda I. (1681) udělené.