Vlastenský slovník historický/Jiljí sv. kostel

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
z Jihlavy	Jiljí sv. kostel	Jíloví

Údaje o textu
Titulek:	Jiljí sv. kostel
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 282–283. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kostel svatého Jiljí (Praha)

Jiljí sv. kostel v Praze, v Dominikánské čili nyní Husově ulici, s klášterem dominikánův. Již roku 1238 stál zde kostel téhož jmena s kolegiátní kapitulou, založenou nejspíše od biskupů Pražských. Stavba nynějšího chrámu počala se již r. 1293, a zvláště poslední biskup Pražský Jan IV. z Dražic a první arcibiskup Arnošt z Pardubic získali si nemalé zásluhy o její dokonání. Vysvěcení chrámu stalo se teprv 4. kv. 1371 skrze arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Za husitských bouří rozešla se kolegiátní kapitola, a kostel sloužil pod obojím až do Bělohorské bitvy. Roku 1626 odevzdal jej Ferdinand II. dominikánům, někdy u sv. Klimenta, nyní u sv. Anežky bydlícím, kteří nynější klášter k němu přistavěli a na počátku minulého století celý chrám uvnitř podle tehdejšího vlaského slohu přetvořili. V letech 1732—34 ozdoben jest freskami od českého malíře Václava Reinera. Kostel sv. J. má nejstarší zvon v Praze, asi 50 centů těžký, roku 1437 od zvonaře Jeronyma z Prahy, po zkažení předešlých zvonů požárem r. 1432, nově ulitý.