V přírodě/XVIII.
V přírodě Vítězslav Hálek | ||
XVII. | XVIII. | XIX. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | XVIII. |
Autor: | Vítězslav Hálek |
Zdroj: | HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 259–260. Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1872 |
Licence: | PD old 70 |
Tvá ústa sterou písní šumí,
jsou mluvou lásky od věků,
jež nejkrásněj zní člověku —
a přec ti člověk nerozumí.
Na rtech tvých sterý úsměv hrává,
kam hledneš, jaro vyskočí,
kam dýchneš, srdce poskočí —
a přec tě člověk nepoznává.
V tvých ňadrech zlatá zřídla plují,
jež matku písní napájí,
kdy v dítku svém sní o ráji —
a přec tě lidé nemilují.
Ó, těžko víru tomu soudit:
po věků dlouhém provodu,
mít za vůdkyni přírodu,
být člověkem — a přec tak bloudit!