Údaje o textu
Titulek: XIX.
Autor: Vítězslav Hálek
Zdroj: HÁLEK, Vítězslav. Spisy Hálkovy. Díl I. Praha : Edv. Grégr, 1878. s. 260–261.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1872
Licence: PD old 70

Vy světel zřídla hvězdnatá,
když z hloubi své tak hledím k vám,
má duše jest jak podťata
a přec na mysli okřívám.

Neb vy jste věčnost, spřízněny
tím klidně krásným mihotem,
bez sporu, stálé, blaženy
i blažící svým životem.

A já jsem bytost, schvácená
na délku několika jar,
tu v žal, tu v slast potácená
jen bublina, letící v zmar.

A jsem si sotva pohádkou,
ni sobě nerozluštěný,
dech činy mé, i s památkou
do věkův bouří puštěný.

A přec mi jest, že duši mé
tak příbuzný jste, nejsladší:
či sestry mé, či hvězdy mé —
však o vás že jsem bohatší.