Výbor z Květů zla II./Láska ke lži

Výbor z Květů zla II. Charles Baudelaire
Tanec kostlivců	Láska ke lži	Mlhy a deště

Údaje o textu
Titulek:	Láska ke lži
Podtitulek:	(Str. 280. L’amour du mensonge.)
Autor:	Charles Baudelaire
Původní titulek:	L’Amour du mensonge
Zdroj:	BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 119–121. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Haasz
Licence překlad:	PD old 70

Když zřím tě míjeti, má drahá lenošivá,
za zpěvů nástrojů, se o strop tříštících,
v nichž chůze zdržuje se volná, zádumčivá,
a nuda provází tvých zraků blyštících;

když na tvou bledou skráň, již barví plynu světla,
se dívám, chorobnou se vnadou chlubící,
kde v šera pochodních už jasná zora zkvetla,
i v oči, portrétu jak hledy, vábící,

vždy dím: Jak lepá je! v ní svěžest divná plane!
krok těžký, královský, to vážné znamení,
ji zdobí, srdce má, jak broskev pomačkané,
jež zralé, jako pleť, je k lásky umění.

Jsi ty plod podzimu, v němž vzácná vůně dříme?
jsi váza pohřební, kam pláč má dopadat,
jsi vůně, při kteréž se v dálce oáz mníme,
jsi vábná poduška, či květů košík snad?

Vím, že je mnohý zrak, pln zádumčivých zmatků;
v něm skvostné tajemství vstříc nikdy neplesá,
skříň krásná bez skvostů, medaljon bez ostatků,
víc hlubší, prázdnější, než vy, ó, Nebesa!

Však, zdali nestačí, že ty jsi pouhé zdání,
bys srdce těšila, jež prchá před pravdou?
Zda obmezenost tvá, či lhostejnost mne raní?
Ať maskou, zdobou jsi, zbožňuji krásu tvou!