Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho/XXIV.
| Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho Michelangelo Buonarroti | ||
| XXIII. | XXIV. | XXV. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sonet XXIV. |
| Autor: | Michelangelo Buonarroti |
| Původní titulek: | Se l’immortal desio, c’alza e corregge |
| Zdroj: | Soubor:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu |
| Vydáno: | Praha, 1929 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Související: | Básně Michelangela Buonarrotiho/XXXVI. |
| Index stran | |
Byť věčná touha, která vznáší, nítí
vše myšlenky, též mohla skutkem být,
snad nesoucit by v soucit proměnit
má paní mohla a tak celé žití.
Leč zákon jest, že nový život vznítí
se v duši, kdežto tělo musí mřít,
tož cenu její nemůž’ ocenit
můj smysl nemoha ji pochopiti.
Můž’ ona poznat čistou vůli mou,
jež v nitru srdce mého víří skryta,
svým smyslem, jenž zas smyslné jen chápe?
Tak nemohu žít nikdy s láskou svou,
neb smyslů lží jest ona pouze syta
a sama lže, když cit můj vroucí šlape.