Hodiny siré, umřel již rok
ó pojďte, vzdychejte, lkejte!
Hodiny plesné, ve snách a skok,
neb rok jen usnul, se dejte!
Ó vizte, směje se v spaní
na vaše předčasné lkání.
Neb jako mrtvolu zemětřes
kolébá v rakvi z hlíny,
tak Zima, ta drsná kojná, dnes
rok kolébá chladný a siný.
Hodiny slavné, ať zní pláč váš
nad Matkou ukrytou ve rubáš.
Jak divý vítr kolébá v snech
na straně děťátko vlídně,
tak větru vati v těchto drsných dnech
rok hýčká. — Vyčkejte klidně
Hodiny chvějné, on vstane pak
a nová láska zjasní mu zrak.
Jak hrobník Leden tu šedivý
u jeho mohyly stojí,
nes’ máry sem Únor horlivý,
štká Březen v zoufalém boji,
lká Duben, za ním Hodiny spějte,
nejkrasší Máje květy sem dejte!
PD old 70