Tanec na stožáru/Podivná událost
| Tanec na stožáru | ||
| Stroj na výprask | Podivná událost | Ukradená kánoe |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Podivná událost |
| Autor: | Otakar Batlička |
| Zdroj: | BATLIČKA, Otakar. Tanec na stožáru Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | Albatros, 1979 |
| Licence: |  PD old 70 |
„Plnou parou zpět!“ vykřikl do tmy muž na hlídce a skočil k signalizačnímu zvonu na přídi. Vzrušeně ho rozezněl dvojitým úderem. Vzápětí zazněl z velitelského můstku povel do strojovny a v několika vteřinách se lodní šroub otáčí opačným směrem.
Službu konající důstojník přiběhl na příď.
„Co se děje?“
Muž na hlídce ukáže do tmy.
Několik set metrů před Bankéřem se rýsují obrysy lodi. Zřejmě s ní cosi není v pořádku. Loď pluje bez světel a působí dojem, že není řízena. Její plachty se otáčejí ve větru a plavidlo co chvíli mění směr.
Na přídi Bankéřů se shromáždili důstojníci. Světelné signály zůstaly bez odpovědi. Velitel dal rozkaz, aby neznámá loď byla ozářena světlometem. Oslnivě bílý kužel prořízl černou tmu. Ve vzdálenosti čtyř set metrů se kolébá na vlnách plachetní škuner. Kormidlo je opuštěné.
„Kapitáne, na lodi není vidět záchranné čluny. Zdá se, že posádka loď opustila!“ hlásí druhý důstojník.
„Poručíku, vezměte šest mužů a zajeďte tam! Zpozorujete-li něco podezřelého, ihned se vraťte l“
Člun se blížil k tajemnému škuneru, až přistál u jeho boku. Poručík vystupoval opatrně po provazovém žebříku, následován třemi muži. Jeden po druhém se přehoupli přes zábradlí a stanuli na palubě.
„Ahoj! Kde jste kdo?“
Žádná odpověď.
„Podíváme se do kapitánovy kajuty.“
Rozhodili paprsky světla po palubě.
„Stůjte, poručíku!“ naléhavě vykřikl jeden z mužů.
„Pryč, pryč…,“ vyděšeně volá druhý a jeho křik končí bolestným zaúpěním.
Několika skoky se námořníci vrhají k zábradlí, skáčí do člunu a rychle se vzdalují od příšerné lodi. Muž, který bolestně zaúpěl, ve člunu omdlel.
„Hadi!“ hlásil poručík kapitánovi. „Nedovedu si vysvětlit, jak se tam dostali, ale paluba škuneru se jimi doslova hemží. Pokud jsem mohl v rychlosti rozpoznat, jsou to indické kobry. Plavčík Hortis byl uštknut.“
Kapitán Bankéřů rozkázal, aby bylo o věci informováno námořní velitelství.
Celou noc ozařoval světlomet nebezpečné plavidlo, zatímco radiotelegrafista čekal na odpověď. Přišla teprve k ránu a naráz objasnila celou záhadu:
„Veliteli dělového člunu Bankéř. Potvrzujeme příjem vaší zprávy o škuneru a sdělujeme, že posádka byla vzata ze svých záchranných člunů na palubu osobního parníku. Škuner dopravoval z Bangkoku zásilku dvaceti beden živých plazů pro bombajský biologický ústav. Během plavby se převrhl náklad kolejnic na bedny s plazy a poškodil je, takže se několika stům hadů podařilo uniknout. Jelikož jakákoli snaha o odstranění hadů je spojena se značným nebezpečím, dáváme vám rozkaz, abyste škuner potopil!“
Po obdržení této zprávy zahřměla z Bankéřů dělová salva a v pěti minutách klesal škuner se svým příšerným nákladem k mořskému dnu.