Světová řeč volapük ve třech lekcích/Doslov

Hlavní nedostatky volapüku jsou asi tyto:

1. Písmo a hlásky, Spiritus asper ‘ místo h je nepěkný a nepohodlný.

Volapük si libuje příliš v hláskách ä ö ü. O krátkém ä = e byla již zmínka. Také jsme upozornili na koncovky d—t, g—k, jež aspon ve slovanštině a v němčině konec slov stejně se vyslovují;

c = dž (dle jiných č) zavedl Schleyer asi k vůli Angličanům. Francouzi č vysloviti neumějí.

Že klade skoro všude l místo r, nelze schvalovati. Řeč světová měla by míti ráz indogermánský. Číňané, kdyby se jednou volapüku chytili, mohou vyslovovati l i r jako l. Ostatně sami volapükáři píšou Paris, ne Palis.

2. Tvoření slov a tvarů. Ženské předpony ji a of zavádějí zbytečné rozdíly, jichž živé jazyky neznají.

Rozeznávati rod na slovese (binom, binof, binos, binoms, binofs) je nepohodlné. Stačil by tu snad pouhý kmen: bin = jest. Jazyk světový nesmí býti těžší než jsou nejsnadnější živé jazyky.

Dvojích forem (jako při zvratných slovesech) neměla by taková řeč připouštěti. Tím se plodí jenom zmatky.

Neschvalujeme, že volapükovci onikají (ons); skoro celý svět (Slovan, Anglosas, Román) vyká.

Sloveso volapücké, kdyby se vypsaly všecky možné jeho formy, je velice složité, asi takové, jako sloveso Indiánů amerických. Zdali pak p. Schleyer zná starou lingua franca (této zajisté praktické míchaniny, poněvadž ze skutečné potřeby vzniklé je několik odrůd); myslíme, že by se z ní mnohému mohl přiučiti.

Tázací částice -li je zbytečná, jak čeština ukazuje: Byls tam už?

Rozeznávati tvary jako holzicht a holzig různými příponami je přílišnost; ani němčina nečiní mezi oběma tvary hrubě rozdílu.

Volapük je sestrojen podle nové spisovné němčiny a to je jednou z největších vad jeho.

Kdoby se chtěl ve volapüku cvičiti dále, najde německých knih hojnost.

Anekdoty

Ek äilöfom vemo vini, ab ätuvom, das ailabom lönefis tel badik. »If ningifols vati«, äisagom, »rübols omi, if noniki en ningifols, rübom olis«. Kdosi miloval velmi víno, ale shledal, že má (mívá) vlastnosti dvě špatné. Když přilijete vody, pravil, pokazíte je, když žádné (vody, en = toho) nepřilijete, zkazí vás.
Balogel äkoskömom gödelo sembal lubäkele, keli äsevöm ed äsagom ome: »O Peter! agödelo binol ya lesuniko pebäladöl.« - » »Vo, binos nog lesunik, bi emanifol te litami bal.« « Jednooký potkal ráno jednou hrbatého (dat.), kterého znal a řekl mu: Petře, dnes ráno jsi záhy naložen. - Pravda, jest ještě, záhy, poněvadž jsi otevřel teprv okno jedno.
Tizian, Gletik, äsikomok i dub demagön. Plins Tizian Veliký vyznamenával se také skrze
gletikün timaga omik eviloms sikod pademagön fa om. Karl V. limep, keli Tizian idemagom kilna, äisagom: »kilna egetob nedeilöfi se nams oma«. portrétnictví. Knížata největší času jeho chtěli proto malováni býti od něho. Karel V. císař, kterého Tizian byl maloval třikrát, říkával: třikrát dostal jsem nesmrtelnost z rukou jeho.
Men sembal, somo fagik stadöl de predel, das omi no äkanom kapälön, äsagom: »Epükom äli ob ko nams, ed elenlilob omi ko logs.« Člověk jeden tak daleko stojící od kazatele, že mu (akk.) nemohl rozuměti, pravil: Mluvil ke mně s rukama, a poslouchal jsem ho s očima.
Stupel sembal äkofom mani tikälafulik dem lils oma gletik. »Koefob« at äsagom, »das omis as men labob tu gletikis; ab ons, mütons leigo besiön, das omis as cuk labons tu smalikis.« Hlupec jeden posmíval se muži duchaplnému pro uši jeho veliké. Připouštím, tento řekl, že je jako člověk mám příliš veliké; ale Vy musíte rovně přiznati, že je jako osel máte příliš malé.

Rozmluvy

Gödeli gudik, o söl oba! Dobrý den pane!
Liko stadons? Jak se máte?
Gode lobi, gudiko. Bohu díky, dobře.
Lebeno. Velmi dobře.
Vendeli gudik, o läd. Dobrý večer, milostpaní!
Neiti gudik! Dobrou noc!
Komedobok. Poroučím se.
Plüdonsöd. Račte.
Dalonsöd. Dovolte.
Begob. Prosím.
Pladokonsöd. Posaďte se.
Plüdos-li onse? Líbí se vám?
Kipladi golons? Kam jdete?
Kiplada kömons? Odkud přicházíte?
Liko sagons? Jak pravíte?
Danob lobediküno. Děkuji nejposlušněji.
Kiplad binom ‘ät obik? Kde je můj klobouk?
Nedob ‘äti. Potřebuju klobouk
Limödikosi kostom met klöfa at? Co stojí metr tohoto sukna?
Makis balselul. Patnáct marek.
Flonis zül. Devět zlatých.
Jinos binön delidik. Zdá se býti drahé.
Leno, o’ söl löfik! Nikoli, milý pane.
Of-vatükel li-eblinof obe vatükedi? Donesla mně pradlena prádlo?
Kisi sükons, o söl oba? Co hledáte, pane?
Sükob spatini obik. Hledám svou hůl.
Kipladi golons,o söl oba? Kam jdete, pane?
Dälob-li onsi säkön, o läd, köi golons? Smím se vás zeptati, milostpaní, kam jdete?
Golob ini teat. Jdu do divadla.
Teatapled kimik binom tudel? Jaký kus jest dnes?
Lügapled. Truchlohra.
Yofapled. Veselohra.
Lop. Opera.
Musig binom bizugik. Hudba je výtečná.
Kiplad äbinons, o söl obik? Kde jste byl pane?
In lotöp-li? V hostinci?
Si, o flen oba. Ano, příteli.
Li-äbinoms us mens mödik? Bylo tam mnoho lidí?
Sevons-li meni at? Znáte tohoto člověka?
Li-äbinons tudel in konzed? Byl jste dnes v koncertě?
Leils limödik binoms de is äli N—? Kolik mil je odtud do N.?
Leils jöl. Osm mil.
Veg binom-li gudik? Je cesta dobrá?
Nevemo; müton da fots ed ovü flums. Nehrubě; třeba (jíti) skrz lesy a přes řeky.
Sagonsöd obe plidiküno. Povězte mně laskavě.
Labonsöd gudi, al sagön obe? Buďte tak laskav (mějte dobrotu), povězte mně (al sagön = zu sagen).
Dälob-li onsi begön, al sagön obe? Smím vás prositi, byste mně pověděl?
Dalonsöd obe notedi. Dovolte mně připomenutí.
Fögivonsöd, if onsi tupob. Odpusťte, jestli vás vytrhuju.
Mökonsöd obe gälodi. Učiňte mi tu radost.
Begob en onsi. Prosím Vás o to (en = fr. en).
Obinob en danik onse. Budu vám za to vděčen.
Binob en kotenik. Jsem s tím spokojen.
No binob tatos. Nejsem proti tomu.
Nosi labob tatos. Nemám nic proti tomu.
Binosös! Budiž tak!
Viliküno. Kikod no? Velmi rád. Proč ne?
Ko gälod (gälodo). S radostí.
Ladliküno (Se lad lölik). Z celého srdce.
Büdonsöd. Poroučejte.
Te büd onsa. Smíte jen poručiti.
Dani! Dani gletik! Díky! Mnohé díky!
Danob onse. Děkuji vám.
Binons gudlikün. Jste velmi laskav.
Binons tu gudlik. Jste příliš laskav.
Binons vemo plütik. Jste velmi zdvořilý.
Binons vemo plidik. Jste velmi ochotný.
Li-binons smokel? Jste kuřák?
Li-smokons i? Kouříte také?
Löfiküno spatöl. Nejraději na procházce (procházeje se).
Smokobsöd also. Tedy kuřme.
Kanob-li onse dünön ko tabak obik? Mohu vám posloužiti svým tabákem?
Blüfonsöd tabaki oba, at binom gudikum. Zkuste mého tabáku, ten je lepší.
Dalob-li begön dem fil? Smím vás prositi o oheň?
Li-vilons zigadi? Chcete doutník?
Begob en. Prosím oň.
Kisi niludons? Co myslíte?
Binos-li velatik? Je to pravda?
Atos binos velatik. To je pravda.
Atos binos nevelad. To je lež.
No binos mögik. Není možná.
Binos neklödlik. To je neslýchané.
Kisi en niludons? Co o tom soudíte?

Co soudím o volapüku?

Toto: Nejlepším volapükem byla by angličina s fonetickým pravopisem.