České besedy/Cukrovinky
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Cukrovinky[1] |
Autor: | Václav Filípek, Václav Jaromír Picek, František Jaromír Rubeš, Vernov(?), Karel Boleslav Štorch, Josef Kajetán Tyl |
Zdroj: | České besedy. Sestavil J. K. Tyl. Praha : J. H. Pospíšil, 1842. s. 157–176. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Převedeno z bratrského pravopisu. |
Panno, pozor na Mílka,
On má šíp a křidýlka.
Kráse Českých paní
Celý svět se klaní.
Kdo se lásky štítí,
Neví, co je žití.
Srdce, kteréž pro vlast hoří,
Na světě nic neumoří.
Jestli tě nic nemučí,
Láska — ta té naučí.
Dívčí oko, dívčí řeč
Raní hloub, než ostrý meč.
První lásky outlý květ
Dražší je než celý svět.
Čechem být se každý chlub,
Jiné proto nepotup,
Panna plná vděku
Láme zbraně reku.
Dívčí políbení
Zemi v ráje mění.
Co se leskne, nebývá vždy zlato;
Zpomeňte si také v lásce na to.
„Mám tě ráda“ od dívčinky
Nejdražší jsou cukrovinky.
Panna tiskem ruky
Plodí sladké muky.
Kde je Čech, tam lev,
A kde Češka — zpěv.
Láska, to je ptáče,
Které v srdci skáče.
Ať se veškeren svět boří,
Láska Česká věrně hoří.
Komu Mílek přál,
Bohatý je král.
Libušiny krásné dcery,
Chraňte se vší pronevěry!
Dívčích zraků lesk
Mocnější než blesk.
Všechny světa žalosti
Mění láska v radosti.
Kde se plným srdcem zpívá,
Tam Čech nejraději bývá.
Kdo ti mnoho slibuje,
Hrozně málo splňuje.
Matky vaše Češky byly,
Kyž byste je věrně ctily!
Láska, ta prý pálí;
Někdy také šálí.
Nehleď pannám do očí,
Hlava se ti zatočí.
Všemu nevěř, mnohý slib
Nádoba je plná chyb.
Dokud květe mládí,
Mějme se vždy rádi.
Ruka upřímného přítele
Životem ti růží nastele.
Kdo chce věrně vlasti sloužit,
Nesmí životem se ploužit.
Když mi panna česky odpoví,
Dá mi nejmilejší cukroví.
Cokoliv ti jiný dá,
Není sladké jako já.
Krásné oko děvy
Rozkoš nebes jeví.
Ze rtů krásných České zvuky —
Nejkrásnějších květů puky.
Kdo se za svůj jazyk stydí,
Za dne světlo neuvidí.
Sladké věci v sobě kryji,
Sladší však — ty v tobě žijí.
Něžná panny krása,
Mládencova spása.
Láska podle módy,
Ryba bez vší vody.
Kdo zná v Čechách děvu
Bez krásy a zpěvu?
Lásky první zhled
Nejsladší je med.
Češky jste — jen věrně stůjte,
S Nečechy se nemilujte!
Ženské srdce málo snese,
Proto snadno lásku střeše.
Jemné prý je srdce panny —
A předc dává tak zlé rány!
Českých dívek sladcí rtové
Mají vždycky kouzla nové.
Srdce z cukru podávám,
Tvé si za to vyžádám.
Staročeská upřímnost
Ze všech nejmilejší host.
Třeba v dáli od lidí,
Žena tě předc ošidí.
Kdo se snadno rozpálí,
Bývá také nestálý.
Kdybych neměl býti Čechem,
Zahynul bych jedním dechem.
Srdce máme k milování,
Ústa pro líbání.
Koho tuze láska rmoutí,
Snadno uschne jako proutí.
Pravý Čech vždy věrný jest,
Srdce jeho nezná lest.
Šelma jesti Mílek zlý,
Kdo nevěří, brzo zví.
Já jsem Češka, to má pýcha.
Čecha zvolím za ženicha.
Miluji tě, jak jsem řek,
Na všechen to platí věk.
Kdo si s láskou jenom hraje,
Na toho již pomsta zraje.
Věrný mužský — pravý div,
Za našich dnů není živ.
Co Čech podá z upřímnosti,
Vezmi, Češko, v laskavosti.
Před lidmi se ostýchejme,
Potají se rádi mějme.
Za nejdražší cizinu
Nedám chudou otčinu.
Pravé České milování
Není hravé milkování.
Láska mužská — to je lež,
Z dýmu zámek, z písku věž.
Oko tvoje, hvězda jasná,
Buď jen také pro mne spasná.
Mladost, krása mnoho může,
Nejvíce však láska zmůže.
Kdo rád žbánku na dno hledí,
U ženušky neposedí.
Láska obyčejně maní
Oběť vybere a raní.
Nejlépe se výská,
Když se kapsa blýská.
V ženském srdci potkáš jistě lásku,
Rádať chodí veskrz na procházku.
Kdo chce vlasti dluh svůj platit,
Nesmí věk svůj hraním tratit.
Láska tejná nejsladší,
Zasnoubená nejkratší.
Čechu snadno víru dáti,
Umíť dobře v slovu státi.
Kdo se láskou honosí,
Sotva se jí doprosí.
Mnoho cukru nemoc plodí,
Hubinky však neuškodí.
České srdce láskou zňato,
To je čisté, ryzí zlato.
Kdybych neměl drahé vlasti,
Vrhnul bych se do propasti.
Na světě jsem tuze rád,
Jen že na něm skluzko stát.
Nevěra je dívčí věno,
V srdce věčně uloženo.
Bez vlasti je život pouští;
Běda, kdo se jí sám spouští!
Já jsem Češka rozená,
Láskou k vlasti blažená.
Kdo si s láskou žerty tropí,
Zahanbeně zraky sklopí.
Panenskému políbení
Žádný cukr roveň není.
Kdo chce býti veselý,
Ať se s Čechy spřátelí.
Hovor Českých děv
Nejsladší je zpěv.
Česká krev a České jméno,
Nejvzácnější panen věno.
Bez zpěvu a milování
Smutné světem putování.
Srdce, kteréž věrnost pojí,
Síla světská nerozdvojí.
Kde jsou praví Češi,
Hřích se nepeleší.
Kdo se za svůj národ stydí,
Není hoden dobrých lidí.
Co v srdci, to i na jazyku,
Tak buďme podle starých zvyků!
Vlast i muže odhodlaně
Milovati, sluší panně.
Kdo v lásce slibům věří,
Na lokte písek měří.
Mužské srdce — pro lásku dům průchodní,
věrnost nenajdeš v něm ani s pochodní.
Vřelé srdce, jasná mysl, zpěv —
To je ozdoba všech Českých děv.
Proti lásce žádná zbraň,
Od každého bere daň.
Nejmilejší cukrlátka
Jsou mi ústa u děvčátka.
Kdo se lásky nebojí,
Toho nechá v pokoji.
Že vše dívky Češka předčí,
O tom celá země svedčí.
Sloužit králi, vlasti,
To jsou Čechů slasti.
Chceš-li přijít dál,
Mlč — anebo chval.
Moje matka Češka byla,
České srdce do mne vlila.
Láska a děcko
Uvěří všecko.
Šťastná láska — lehký kříž,
Jemné pouto, sladká tíž.
- ↑ Nápisy tyto pocházejí od pp. Filípka, Picka, Rubeše, Vernova, Štorcha a Tyla. Psané nebo tištěné na proužky papíru hodí se dobře do besed a bálů, kdežto se cukrové pamlsky buď rozdávají nebo prodávají.