Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/59: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

Porovnání s novější verzí →

@@ Stav stránky / Stav stránky @@
-Korektura:Nebylo zkontrolováno
+Korektura:Zkontrolováno
@@ Tělo stránky (pro transkluzi): / Tělo stránky (pro transkluzi): @@
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <section begin="par23"/>
 moře<ref name="p51-1"/> Později (494) šel jako vyslanec ionský k perskému
-náměstkovi Artafrenovi a vymohl na něm, že vrátil městům
+náměstkovi Artafrenovi a vymohl na něm, že vrátil městům ionským ústavu.
-ionským ústavu.
 Sepsal dva spisy: {{Cizojazyčně|grc|Γενεαλογίαι}} nejméně ve 4 knihách a
-{{Cizojazyčně|grc|Περιήγησις}} nebo {{Cizojazyčně|grc|Περίοδος}} ve dvou knihách. V tomto díle podal výsledky svých rozsáhlých cest, jež znázornil
+{{Cizojazyčně|grc|Περιήγησις}} nebo {{Cizojazyčně|grc|Περίοδος γῆς}} ve dvou knihách. V tomto díle podal výsledky svých rozsáhlých cest, jež znázornil mapou ({{Cizojazyčně|grc|πίναξ}}).<ref name="p51-2"/>
-mapou ({{Cizojazyčně|grc|πίναξ}}).<ref name="p51-2"/>
 <section end="par23"/>
@@ Řádek 13: / Řádek 11: @@
 ===§ 24. Herodotos (ok. r. 484—424).===
-{{§|1|.|}} [[Autor:Hérodotos|Herodotos]] ({{Cizojazyčně|grc|Ἡρόδοτος}}) narodil se mezi rokem 490 a 480 př. Kr. v Halikarnassu ({{Cizojazyčně|grc|Ἁλικαρνασσός}}). Pocházeje ze vzácné a zámožné rodiny, nabyl důkladného a všestranného vzdělání. Zvláště básnickou literaturu znal dokonale, ale že se obíral i spisy filosofického a dějepisného obsahu, je velice pravdě podobno. Nejlépe obeznámil se s Hekataiem, jehož v některých částech díla svého hojnou měrou používal.
+{{§|1|.|}} [[Autor:Hérodotos|''Herodotos'']] ({{Cizojazyčně|grc|Ἡρόδοτος}}) narodil se mezi rokem 490 a 480 př. Kr. v Halikarnassu ({{Cizojazyčně|grc|Ἁλικαρνᾱσσός}}). Pocházeje ze vzácné a zámožné rodiny, nabyl důkladného a všestranného vzdělání. Zvláště básnickou literaturu znal dokonale, ale že se obíral i spisy filosofického a dějepisného obsahu, je velice pravdě podobno. Nejlépe obeznámil se s Hekataiem, jehož v některých částech díla svého hojnou měrou používal.
-Jinak máme o životě Herodotově zprávy velmi chairné. Z díla samotného je patrno, že doplňoval své vzdělání rozsáhlými cestami, jimiž rozšířil také svůj politický rozhled a osvojil si vzácnou ''objektivnost'' úsudku.
+Jinak máme o životě Herodotově zprávy velmi chatrné. Z díla samotného je patrno, že doplňoval své vzdělání rozsáhlými cestami, jimiž rozšířil také svůj politický rozhled a osvojil si vzácnou ''objektivnost'' úsudku.
-Bohužel nelze ani ''pořádku'' ani ''doby'' cest těch přesně stanoviti, za to lze určíti z díla samotného ''rozsah'' jejich. Celkem lze říci, že Herodot prošel ''téměř všechen tehdy známý okršlek zemský.''
+Bohužel nelze ani ''pořádku'' ani ''doby'' cest těch přesně stanoviti, za to lze určiti z díla samotného ''rozsah'' jejich. Celkem lze říci, že Herodot prošel ''téměř všechen tehdy známý okršlek zemský.''
-''V Evropě'' prošel všecka důležitější města ''Hellady'' a navštívil nejdůležitější ''ostrovy řecké;'' zvláště na Samu prodlel delšl dobu. Také na dvoře králů makedonských déle pobyl. Tehda poznal značnou část ''Makedonie'' a ''Thrakie'' z vlastního názoru. Ano i ''pobřeží Černého moře,'' kde bylo hojně osad řeckých, navštívil. Tam zvěděl i o dvou národech <section end="par24"/>
+''V Evropě'' prošel všecka důležitější města ''Hellady'' a navštívil nejdůležitější ''ostrovy řecké;'' zvláště na Samu prodlel delší dobu. Také na dvoře králů makedonských déle pobyl. Tehda poznal značnou část ''Makedonie'' a ''Thrakie'' z vlastního názoru. Ano i ''pobřeží Černého moře,'' kde bylo hojně osad řeckých, navštívil. Tam zvěděl i o dvou národech <section end="par24"/>
 <section begin="par23"/><ref follow="p51-1">[[Autor:Hérodotos|Herodotos]] [[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#36|V, 36]].
-</ref><ref follow="p51-2">Byla to prý druhá mapa řecká; prvou nakreslil ionský filosof Anaxirnandros. Dle vypravování Herodotova ([[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#49|V, 48]]) Aristagoras, tyran Miletský, rozmlouval s Kleomenem ukazuje mu {{Cizojazyčně|grc|χάλκεον πίνακα, ἐν τῷ γῆς ἁπάσης ἐνετέτμητο καὶ θάλασσά τε πᾶσα καὶ ποταμοὶ πάντες}}. Tato mapa byla asi vykreslena dle vzoru mapy Hekataiovy.
+</ref><ref follow="p51-2">Byla to prý druhá mapa řecká; prvou nakreslil ionský filosof Anaxirnandros. Dle vypravování Herodotova ([[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#49|V, 48]]) Aristagoras, tyran Miletský, rozmlouval s Kleomenem ukazuje mu {{Cizojazyčně|grc|χάλκεον πίνακα, ἐν τῷ γῆς ἁπάσης περίοδος ἐνετέτμητο καὶ θάλασσά τε πᾶσα καὶ ποταμοὶ πάντες}}. Tato mapa byla asi vykreslena dle vzoru mapy Hekataiovy.
 </ref><section end="par23"/>