moře[1] Později (494) šel jako vyslanec ionský k perskému
náměstkovi Artafrenovi a vymohl na něm, že vrátil městům ionským ústavu.
Sepsal dva spisy: Γενεαλογίαι nejméně ve 4 knihách a Περιήγησις nebo Περίοδος γῆς ve dvou knihách. V tomto díle podal výsledky svých rozsáhlých cest, jež znázornil mapou (πίναξ).[2]
§ 24. Herodotos (ok. r. 484—424).
1. Herodotos (Ἡρόδοτος) narodil se mezi rokem 490 a 480 př. Kr. v Halikarnassu (Ἁλικαρνᾱσσός). Pocházeje ze vzácné a zámožné rodiny, nabyl důkladného a všestranného vzdělání. Zvláště básnickou literaturu znal dokonale, ale že se obíral i spisy filosofického a dějepisného obsahu, je velice pravdě podobno. Nejlépe obeznámil se s Hekataiem, jehož v některých částech díla svého hojnou měrou používal.
Jinak máme o životě Herodotově zprávy velmi chatrné. Z díla samotného je patrno, že doplňoval své vzdělání rozsáhlými cestami, jimiž rozšířil také svůj politický rozhled a osvojil si vzácnou objektivnost úsudku.
Bohužel nelze ani pořádku ani doby cest těch přesně stanoviti, za to lze určiti z díla samotného rozsah jejich. Celkem lze říci, že Herodot prošel téměř všechen tehdy známý okršlek zemský.
V Evropě prošel všecka důležitější města Hellady a navštívil nejdůležitější ostrovy řecké; zvláště na Samu prodlel delší dobu. Také na dvoře králů makedonských déle pobyl. Tehda poznal značnou část Makedonie a Thrakie z vlastního názoru. Ano i pobřeží Černého moře, kde bylo hojně osad řeckých, navštívil. Tam zvěděl i o dvou národech
- ↑ Herodotos V, 36.
- ↑ Byla to prý druhá mapa řecká; prvou nakreslil ionský filosof Anaxirnandros. Dle vypravování Herodotova (V, 48) Aristagoras, tyran Miletský, rozmlouval s Kleomenem ukazuje mu χάλκεον πίνακα, ἐν τῷ γῆς ἁπάσης περίοδος ἐνετέτμητο καὶ θάλασσά τε πᾶσα καὶ ποταμοὶ πάντες. Tato mapa byla asi vykreslena dle vzoru mapy Hekataiovy.
