Sny o štěstí/V stínu
| Sny o štěstí Jaroslav Vrchlický | ||
| Píseň (II) | V stínu | Mou ruku vzala… |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | V stínu |
| Autor: | Jaroslav Vrchlický |
| Zdroj: | VRCHLICKÝ, Jaroslav. Sny o štěstí. Praha: J. Otto, 1876. S. 40—41. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
I.
U potoka, nad nějž vrba
svislé větve smutně kloní,
do hloubky jsem zahleděl se,
kterak se tam vlny honí.
Což o vlny! — Tak myšlenky
jedna druhou v běhu stíhá,
mně však, že dnes čekám Tebe,
vlna času neubíhá.
Černy jsou ty Tvoje vlasy
jako noční tmavé stíny,
a Tvé líčko v smutném pláči
jak bledý květ ostružiny.
A jak tato kmen objíma
trnovitou svojí páží,
tak Tvé lásky ostré hloží
hloub a hloub se v srdce vráží.
Láska naše — sedmikrása,
která byť ji noha zhnětla,
povržena, nepoznána
v husté trávě dále květla.
Láska naše jak šum borů
zvěsti kryje nejtajnější,
touhou srdce rozplamení,
ale — nikdy nezkonejší!
V duši mé jest plno písní
jako rosy v květech z rána,
avšak píseň nejkrásnější
v oku Tvém jest uschována.
A když v bouřích živobytí
všecko juž se loučí se mnou,
plane píseň z oka Tvého
jako hvězda nocí temnou.
 |