Údaje o textu
Titulek: V stínu
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Sny o štěstí. Praha: J. Otto, 1876. S. 40—41.
Dostupné online.
Licence: PD old 70
V stínu.

I.

U potoka, nad nějž vrba
svislé větve smutně kloní,
do hloubky jsem zahleděl se,
kterak se tam vlny honí.

Což o vlny! — Tak myšlenky
jedna druhou v běhu stíhá,
mně však, že dnes čekám Tebe,
vlna času neubíhá.

II.

Černy jsou ty Tvoje vlasy
jako noční tmavé stíny,
a Tvé líčko v smutném pláči
jak bledý květ ostružiny.

A jak tato kmen objíma
trnovitou svojí páží,
tak Tvé lásky ostré hloží
hloub a hloub se v srdce vráží.

III.

Láska naše — sedmikrása,
která byť ji noha zhnětla,
povržena, nepoznána
v husté trávě dále květla.

Láska naše jak šum borů
zvěsti kryje nejtajnější,
touhou srdce rozplamení,
ale — nikdy nezkonejší!

IV.

V duši mé jest plno písní
jako rosy v květech z rána,
avšak píseň nejkrásnější
v oku Tvém jest uschována.

A když v bouřích živobytí
všecko juž se loučí se mnou,
plane píseň z oka Tvého
jako hvězda nocí temnou.