Sny o štěstí/Serenada
Sny o štěstí Jaroslav Vrchlický | ||
Ty zdraháš se… | Serenada | Barkarola |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Serenada |
Autor: | Jaroslav Vrchlický |
Zdroj: | VRCHLICKÝ, Jaroslav. Sny o štěstí. Praha: J. Otto, 1876. S. 28—29. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Serenada.
Luna stojí nad horou,
jak by v tichém svitu snila,
všecko spí — jen oborou
bloudí v stínu laňka bílá.
Větve starých jasanů
ve snu k Tvým se oknům kloní,
a krůpěje fontanu
po mramoru tiše zvoní.
V arkad tmavém výklenku
bílé sochy prokmitají,
v krásy vlastní myšlenku
vnořeny se usmívají.
Jenom ňadra Venuše
zvedají se v lehkém stonu,
snad jí měsíc do duše
tká sen o Endymionu.
Ani lupen nehne se,
vlna oněměla v kvítí,
vůně chodí po lese,
světlošky jen v šeru svítí.
Ve lilie kalichu
kolébá se motýl bílý,
pod tvým oknem po tichu
píseň moje lká a kvílí.
Na stříbrných oblacích
usnul měsíc znaven poutí,
jako on na ňadrech Tvých
kéž bych mohl spočinouti!